Konický barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 13. století. Zámek v podobě, jakou má dnes, byl vybudován v roce 1705, kdy panství patřilo klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1825 zakoupil konické panství továrník Karel Příza, který jej nechal nákladně opravit a vlastnil ho až do konce 2. světové války.

Nachází se zde reprezentační prostory, kterými jsou galerie a koncertní sál s freskou z 1. pol. 18. století.

Dnes je zámek především vyhledávaným turistickým cílem díky expozicím Muzea řemesel Konicka, které se pyšní sbírkou seker zapsanou do Guinnessovy knihy rekordů, největší tesařskou sekyrou a největší dřevorubeckou pilou.

Na půl cesty mezi Protivanovem a Konicí leží v hlubokých lesích Drahanské vrchoviny obec Lipová. Necelé dva kilometry za Lipovou ve sluncem zalité stráni se udivenému pohledu cizince zjeví kamenný hrad, hrádek, tvrz. Na větší vzdálenost se nedá odhadnout ani velikost, ani druh stavby. Teprve bližší prozkoumání ukáže model hrádku, který po obvodu měří několik desítek metrů.

Hrádek je postaven výhradně z kamenů, které jsou poskládány do jednotlivých zdí, teras a věžiček. Celek působí velmi příjemným dojmem, především proto, že tam dobře zapadá do okolní přírody, ve které pocestný zakopává o kámen doslova každým krokem. Stavitelem tohoto pozoruhodného díla je pan Zdeněk Procházka z Lipové, který hrádek budoval sám několik let. Jak sám řekl, je to spíše jeho hračka, kterou budoval naprosto volně a podle své fantazie.

Důl Hraničná je úžasným cílem pro pěší návštěvy a také pro potápění. Je jediným zpřístupněným dolem v Rychlebských Horách. Po období těžby probíhající od 19. do druhé poloviny 20. století prošel důl v letech 2016 – 2018 rozsáhlou odbornou rekonstrukcí. Podzemí ukrývá chodby a další, mnohem rozsáhlejší prostory. Ty jsou pod úrovní vstupní štoly zaplněné křišťálovou vodou. K její průzračnosti přispívá zejména jedinečné horninové prostředí. Rudy jsou zde uloženy v bílých mramorech a díky vzájemnému barevnému kontrastu černá – bílá lze v četných vrásách číst v historii horotvorných procesů nejen našich hor, ale i celé Země. Při prohlídkách suchých částí se výkladem soustřeďujeme na připomenutí umu horníků, hledajících ve skalách ukryté nerostné bohatství. Nejdelší prohlídková trasa je dva a půl kilometru dlouhá. Jako potápěčská lokalita je důl Hraničná výjimečný jak u nás doma, tak i v celé Evropě. Pod vodní hladinou čeká na potápěče pět důlních pater a v současné době činí nejhlubší místo ponoru 130 metrů.

Dle encyklopedie jsou Venušiny misky Národní přírodní památkou. Jedná se o žulové skalní prohlubně, připomínající misky. Objevíme je v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný vrch (k.ú. Velká Kraš). Vyhlídka se zábradlím na vrcholu kopce nám pak otevírá úchvatný pohled na malebnou vesničku Kobylá s loukami Šivavy...

Každé období má své kouzlo, ale babí léto, kdy je okolní krajina oděná do teplých barev odlesků zapadajícího slunce zkombinovaných s posledními zbytky svěží zeleně, období kdy svěží léto předává svou vládu podzimu, prostě bere dech. Teplý vánek nám čechrá vlasy a my stojíme na kraji srázu skály, opřeni o zábradlí. Jsme posíleni pocitem, že jsme dokázali zdolat strmý kopec, vyškrábat se až na okraj nebe, stanout až na samém vrcholu. Rozhlížíme se po krajině, požehnané Bohem a obývané lidmi se srdcem jak čerstvý bochník chleba.

Každé hory mají svého vládce nebo dobrého ducha, kteří udržují rovnováhu, trestají zlo a dobro laskavě odměňují. V Rychlebách mají lidé Venušánky. A právě zde, na Venušiných miskách, se nachází Venušin lid, lid, která nás chrání a pomáhá najít správou cestu životem. Venušánci, laskaví skřítci, malá dobromyslná stvoření, zde našli již v dávných dobách svůj domov.

Pokud půjdeme potichu a s pokorou, třeba je zahlédneme, jak se ve skalních prohlubních koupou, žertují a skotačí.

Jedinečné Muzeum silnic ve Vikýřovicích představuje ve stálých expozicích historii i současnost našich stezek, cest, silnic a mostů, práci cestářů a silničářů, silniční mechanismy a také podnikatelskou činnost bratří Kleinů, známých stavitelů silnic, železnic a mostů.

Tematické výstavy mají rovněž vztah k silniční dopravě (např. výstavy z historie výstavby a rekonstrukcí silnic, dálnic a mostů). Muzeum s celorepublikovou působností je zařízením Správy silnic Olomouckého kraje, příspěvkové organizace.