Organizátoři uspořádali pouliční festival Olomouc (o)žije, který má za sebou již 2. ročník a vznikl krátce po covidové pandemii. V prvním ročníku vystoupilo 64 kapel, sólistů a buskerů v centru města a přilehlých ulicích. Ze známějších jmen například Voxel, Pavel Helan nebo Moravská filharmonie. Všichni účastnici hráli bez nároku na honorář, pouze za příspěvek „do klobouku“. V druhém ročníku mohli návštěvníci obdivovat již téměř 90 vystupujících po celém centru města. Akce podpořila hudební scénu celého Olomouckého kraje, dala prostor profesionálním a amatérským umělcům a vdechla do města život po dlouhé covidové epidemii.

Kontaktní osoba: Štěpán Havran

Národopisný soubor Pantlék z.s. je neziskovou organizací se sídlem v Němčicích nad Hanou, která udržuje folklorní tradice kraje. V roce 2022 soubor uspořádal akce jako Pálení smrtky, Hledání pokladu na Velký Pátek, Hrkání nebo Noc kostelů a organizoval také akce pro děti, například návštěvu Býčí skály či archeologické vykopávky keltského osídlení. Proběhly také dvě souborové svatby. Pantlék pravidelně organizuje celodenní hodový program, navštěvuje domovy pro seniory a vystupuje na různých místech republiky tak, aby rozdával radost po celý rok nejen sobě, ale i všem jeho příznivcům.

Kontaktní osoba: Jana Otáhalová

Festival MusicOlomouc se stal stabilní součásti kulturní nabídky v Olomouckém kraji a zaznamenal dynamický vývoj od komorní akce až po současný ambiciózní formát oslovující širokou veřejnost. Do Olomouce zve špičkové zahraniční i domácí interprety a jeho součástí je vždy několik světových premiér. Festivalová dramaturgie je v posledních letech vyhraněná a sleduje tematické či regionální celky. I přes posluchačskou náročnost se daří festival rozvíjet, a to včetně koncertů ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc.

Kontaktní osoba: Marek Keprt

Fingers Up je multižánrový hudební festival, který se pořádá od roku 2011. Na festivalu vystupují jak české kapely, tak i hosté ze zahraničí. Každým rokem festival navštíví 4-5 tisíc návštěvníků za den. Festival kromě hudby nabízí vyhlášenou gastro zónu, sportovní aktivity, workshopy a dechberoucí výzdobu.

Kontaktní osoba: Lubomír Winkler

Nadační fond Blues nad Bečvou vznikl v roce 2013 a od té doby rozšiřuje kulturní nabídku v Přerově s nadregionálním přesahem do celého Olomouckého kraje. Nadační fond organizuje bluesový festival a řadu dílčích koncertů, workshopů pro děti a mládež. Jednou z povedených akcí je Kytarový rekord na hradbách, kde se jedná o jedinečnou akci svého druhu v celé ČR, jejímž cílem je shromáždit co nejvíce hráčů na kytary nebo jiné strunné nástroje v jediný okamžik na stejném místě a zahrát společně předem domluvené skladby. Naposledy vystoupení navštívilo okolo 832 návštěvníků.

Kontaktní osoba: Pavel Ondrůj

Hoofbeats Music pořádá pravidelná hudební vystoupení v prostorách olomouckého Sklubu, kde se každý měsíc objevuje minimálně jeden zahraniční umělec. Zároveň se zde střídají různí i slovenští umělci. Hoofbeats Music v červenci 2022 pořádal také dvou denní letní festival v křelovské pevnosti. Hoofbeats Music se zaměřuje na hudbu Drum & Bass – elektronická taneční hudba. Hoofbeats Music je nejen promotér akcí, ale také hudební vydavatel s vlastní kolekcí oblečení.

Kontaktní osoba: David Polášek

Výstava Dětský svět ve Vlastivědném muzeu v Olomouci je po letech prvním vlastním projektem situovaným do sálu sv. Kláry, což je hlavní výstavní sál v muzeu. Vedle originálního kurátorského přístupu a mimořádného rozsahu je výstava pozoruhodná také scénografickým pojetím, za jehož hravostí a svébytnou estetikou stojí Jan Tomšů.

Kontaktní osoba: Jakub Ráliš

Kojetínská dětská divadelní skupina vznikla v roce 2016. Mimoni ve svých hrách dbají na hanácké nářečí a předávají písničky a taneční prvky v Hané s historickými artefakty. Veselohra Haná se nesódí je na motivy Zdeňka Galůšky a odehrává se v období masopustu o tzv. „ostatkovym sódu“, při kterém tvůrci vtipným způsobem berou na paškál nejrůznější lidské nectnosti.

Kontaktní osoba: Milan Zahradník

Moravské divadlo v Olomouci vykročilo do inscenačních trendů 21. století českou operou v moderní interpretaci režijního tandemu CABANI. Po stránce interpretační, inscenační a z výkonu umělců jde o mimořádně povedené dílo s potenciálem oslovit operní publikum.

Kontaktní osoba: Veronika Loulová

Zámek Skalička je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako doklad drobného, pozdně barokního, venkovského sídla šlechty. V nedávné době prošel náročnou rekonstrukcí, provedenou v souladu se zásadami památkové péče, a to způsobem oceňovaným pracovníky památkového dozoru. Jeho obnova si kromě finančních prostředků vyžádala především obrovské množství energie, zápalu, času a trpělivosti. Zámek s přilehlým parkem je otevírán veřejnosti a pořádají se zde různé kulturně-společenské akce (výstavy moderního umění, workshopy operního zpěvu, koncerty, prezentace knih, akce sboru dobrovolných hasičů, apod.). Zámek je v soukromém vlastnictví.

Kontaktní osoba: Kamil Pilka, Patrik Petrík

Mezinárodně uznávaný olomoucký rodák studoval sochařství v Uherském Hradišti a Akademii výtvarných umění v Praze. Aktivně se zapojil do disentu a vydání samizdatů. Jeho rozsáhlá díla zahrnují plastiku, liturgické a církevní artefakty, insignie, reliéfní výzdobu zvonů, sochařské řešení hrobů, pamětní desky, busty, medaile a jiné realizace. Jeho dílo můžeme najít například i v Olomouci a to fontánu Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra.

Ondřej Mucha a Jan Tomanek jsou majitelé největší sbírky harmonií v České republice, kterou tvoří 70 harmonií postavených mezi lety 1866 - 1973 významnými staviteli a firmami v Evropě a USA. Na podzim roku 2022 otevřeli v Prostějově první soukromou expozici HARMONIUM - HISTORIE. Třicet harmonií je vystaveno ve stálé expozici, která mapuje více jak stoletou historii tohoto plnohodnotného hudebního nástroje. Vedle stálé expozice harmonium prezentují také putovními výstavami uvedených nástrojů, přednáškami a koncertním cyklem.

Výstava „Posvátné umění v nesvaté době/ České sakrální umění 1948- 1989“ v Muzeu umění Olomouc. Autoři výstavy objeli mnoho farností v celé ČR a vůbec poprvé komplexně zaznamenali a zdokumentovali díla autorů, kteří tvořili duchovní umění během komunistické totality. Výstava nabízí mnoho artefaktů obrazy, kresby, svícny, sochy, grafiky a jiné.

Organizační tým, vedený ředitelem festivalu panem Nerušilem, připravil v postcovidové době bohatý divadelní program, který vedle činoherních titulů české, slovenské a německé provenience, jako již každoročně, sestával z ceněných inscenací z prostředí středoevropské taneční a performativní scény. Zároveň návštěvníkům nabídl množství doprovodných akcí – diskuzí, koncertů, workshopů; na nichž mohli besedovat s tvůrci či protagonisty uvedených produkcí a zažít unikátní atmosféru festivalového šapitó.

Rozhlasový cyklus Hanácké rok přibližuje kořeny lidových tradic i současný folklor. Seznamuje posluchače s jedinečností největší národopisné oblasti u nás. Přináší rozhovory s odborníky, zprostředkovává atmosféru folklorních událostí. Díky němu se můžeme setkávat s šikovnými lidmi, pro které je důležité poznávat odkaz předků a předávat ho dalším generacím. Pořad mohou Hanačky a Hanáci slyšet každý týden po rozhlasových vlnách a jako podcast jsou díly po odvysílání přístupné po celém světě prostřednictvím webových stránek Českého rozhlasu Olomouc.

Monumentální román Bílá Voda je inspirován skutečnými událostmi z našeho regionu, po nichž autorka po dlouhou řadu let pátrala v archivech a mezi pamětníky. Kniha strhujícím způsobem připomíná nejen opomíjenou kapitolu totalitního bezpráví padesátých let minulého století – internaci řádových sester do kláštera v Bílé Vodě, ale otevírá i otázku nerovného postavení žen nejen v církvi, ale ve společnosti obecně. Kniha se stala literární událostí loňského roku a Kateřina Tučková za ni získala již několik ocenění včetně Státní ceny za literaturu.

Rok 2022 byl v Prostějově věnován šlechtickému rodu z Pernštejnu, za jejichž vlády došlo v 16. století k velkému rozvoji města. Pernštejnský rok 2022 tak připomínal různými akcemi tento významný rod a zároveň 500. výročí položení základního kamene prostějovského zámku. Zámek vybudoval Jan z Pernštejna a měl sloužit jako obrana města. Pernštejnský rok obsahoval výstavy, kulturní a společenské akce, přednášky, muzejní noc, kvízy, prázdninové hry pro děti a módní přehlídku.

Tomáš Paclík je dlouholetým podporovatelem festivalu Blues Alive v Šumperku. U festivalového dění stojí téměř od vniku festivalu. Patří mezi sponzory, kteří se straní lesku reflektorů, záběrů fotoaparátu a kamer. Velmi pozoruje vývoj festivalu a sleduje vystupující aktéry a přitom nikterak nezasahuje do výběrů interpretů. Podpora Tomáše Paclíka neustála ani v době covidové. V pozici generálního partnera je více než dvacet let a pořadatelé festivalu si velmi váží jeho přínosu a každoroční podpory, která umožňuje festival pořádat na velmi kvalitní úrovni.

Stodolu v areálu bývalé fojtské usedlosti ve Skaličce u Hranic na Moravě objevil pracovník Národního muzea v přírodě. Od chvíle nálezu bylo zřejmé, že se jedná o velmi mimořádnou stavbu. Nejstarší části stodoly jsou z roku 1555. V roce 2020 byla stodola rozebrána a celá přenesena do konzervátorského pracoviště Národního muzea v přírodě ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde byly provedeny nezbytné konzervátorské práce a tesařské zásahy. S dřevěnými prkny bylo přeneseno i základové zdivo, mlat a střešní krytina. Od června 2021 byly jednotlivé části postupně přepravy do Příkaz, kompletace byla dokončena v prosinci 2021. Stodola ze Skaličky byla slavnostně zpřístupněna veřejnosti 26. května 2022.

Hanácké svatební koláče patří k nejhonosnějším příkladům lidového obřadního pečiva u nás. Proces výroby je náročný - příprava 120 cm vysokého a 40 kg těžkého koláče olomoucko-litovelského typu, který je dnes všeobecně nejznámějším, trvá 70 hodin. Bronislava Millá z Velké Bystřice se jejich pečení věnuje více jak třicet let a v současnosti je se svými nástupkyněmi jediná na Hané, kdo je v jejich autentické podobě dokáže zhotovit. Připravuje je především pro svatby členů folklórního souboru Haná Velká Bystřice, ale také pro muzea, obce a další instituce za účelem prezentace, například v roce 2000 upekla dva koláče pro výstavu konanou v Paříži, která se věnovala lidovému obřadnímu pečivu v Evropě.