Paní Vladimíra Kresáč Kubišová působila desítky let v oblasti veřejné správy na úseku vodního hospodářství (nejprve Okresní úřad Přerov a následně Krajský úřad Olomouckého kraje). Je uznávanou odbornicí v oblasti vodního hospodářství. 

Při svém působení ve státní správě se neúnavně snažila o ochranu povrchových a podzemních vod a jejich hospodárného využívání.

Stála u zrodu dotačních titulů OK na podporu vodohospodářské infrastruktury na území OK – zejména zaměřené na rozvoj vodovodů, kanalizací a ČOV a pro obce do 2 000 trvale bydlících obyvatel (příp. EO) a řešení mimořádných událostí na VH infrastruktuře (havárie na vodovodech a kanalizacích a na vodních dílech při povodňových situacích). Všem žadatelům o dotaci byla vždy aktivně nápomocna.

V rámci spolku TYTO, z. s. se od roku 2001 věnuje ochraně přírody a krajiny. Aktivity spolku spočívají zejména v monitoringu, ochraně a výzkumu živočišných a rostlinných druhů, pro které zajišťují ochranu biotopů, podílíme se i na managementu chráněných území. Pro zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin realizují záchranné programy a zpracovávají biologická hodnocení. V rámci svých aktivit kladou důraz na biologickou ochranu lesních a zemědělských kultur pomocí přirozených predačních vztahů a mechanismů. Aktivně se věnují publikační činnosti.

Vydali dvě rozsáhlé monografie o silně ohrožených sově pálené a motáku lužním. Vydali i řadu propagačních materiálů k chráněným druhům, např. obrázkové pexeso Naše sovy. Věnují se environmentální výchově a osvětě. Dlouhodobě ustupující druhy se v současnosti vyskytují v zemědělské krajině. Proto zaměřili svou pozornost na silně ohrožené sovu pálenou a sýčka obecného. Pro sovu pálenou v ČR instalovali a každoročně kontrolují 2500 hnízdních budek, umístěných zejména na zemědělských farmách, kde se tato sova přirozeně vyskytuje a hnízdí. V rámci projektu podpořeného Ministerstvem životního prostředí a Olomouckým krajem realizovali management lokalit a monitoring sovy pálené a sýčka obecného.

V roce 2019 v Olomouckém kraji prokázali hnízdění 23 párů sovy pálené v hnízdních budkách, které vyvedly do přírody z prvního, druhého a výjimečně u dvou párů i třetího hnízdění celkem 181 mláďat. Na vysoké počty vyváděných mláďat měla pozitivní vliv gradace hraboše polního, který tvoří nejvýznamnější složku potravy této sovy. Sýček obecný jako hnízdící druh z Olomouckého kraje bohužel vymizel. Každoročně se věnujeme ochraně a hnízdní podpoře lesních druhů sov. Pro silně ohroženého sýce rousného (horský druh sovy) a puštíka obecného instalovali 1 840 hnízdních budek, které kontrolují a z nichž každým rokem sovy vyvádějí 300–500 mláďat. Současně se věnují monitoringu a ochraně racka chechtavého a racka černohlavého v přírodní památce Chomoutovské jezero a na Krčmaňském jezeře. Oba druhy racků v celé ČR dlouhodobě snižují svoji početnost a řada hnízdních kolonií u nás zanikla. V Olomouckém kraji zanikla kolonie na Chomoutovském jezeře, s nejpočetnější populací v ČR. Na základě monitoringu predátorů pomocí fotopastí spolek zjistil, že příčinou vymizení racků je silný predační tlak přímo v hnízdní kolonii. Na ostrově jezera zaznamenali rodinu lišky obecné s mláďaty a více jedinců mývala severního. Fatální byla skutečnost, že v roce 2016 hnízdní kolonie racků v odhadovaném počtu 1 500 hnízdících párů nevyvedla žádné mládě! V dalším roce racci na hnízdiště přilétli, ale již nezahnízdili. V současnosti prosperující populace racků se nachází na ostrůvcích Krčmaňského jezera, na kterých se savčí predátoři, na základě monitoringu fotopastmi, nevyskytují.

Vášnivý geolog a dlouhodobý strážce přírody. 

Výchova mládeže k ochraně přírody a životního prostředí, výuka o geologických pochodech s poznáváním hornin a minerálu. Autor geologické naučná stezky na Zábřežsku. V rámci projektu ochrany pramenišť se podílí na udržování pramenů Slatinky a bočních údolíček v jižním okolí Moravské Sázavy, se zapojováním skautů

Miroslav Kvapil se svou činností zasloužil o propagaci myslivosti v souvislosti s činností prováděných v přírodě ve vtahu k volně žijící zvěři jako součást ekosystému a spolkové činnosti, směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součást českého národního kulturního dědictví.

Působil na KúOk, kde za jeho působnosti byly obnoveny a vznikly nové oblasti chovu zvěře. Na fungování těchto oblastí se podílel i osobní účastí, přípravou podkladů pro jednání poradních sborů, vypracování metodických pokynů. Všichni, kteří se jednání poradních sborů zúčastňovali, si uvědomovali rozsah jeho práce, kterou vykonával pečlivě, svědomitě i ve svém volném čase. 

Se svým nadšením, citlivým mysliveckým přístupem k práci a vysokým osobním nasazením zasloužil o vnímání myslivosti nejenom profesní, ale i laickou veřejností v rámci celé České republiky

Miroslav Kvapil se mimo jiné podílel na vytvoření kamzičí oblasti v Jeseníkách, její správě, koordinaci s nájemci honiteb, ale významnou měrou přispěl také k záchraně kamzičí populace v Jeseníkách. Dlouhodobě inicioval a podporoval součinnost orgánů ochrany přírody s dalšími dotčenými subjekty, včetně spolku Jesenický kamzík, CHKO Jeseníky, ČMMJ a dalšími. Také jeho zásluhou se podařilo odvrátit likvidaci kamzičí zvěře v Jeseníkách. Vedle jeho činnosti, související s kamzičí zvěří, působil celoživotně v oblasti ochrany přírody.

Vedoucí ve Výzkumném energetickém centru VŠB TU Ostrava. Dlouhodobě se zabývá propagací a edukativní činností v oblasti ochrany ovzduší, konkrétně pak správného spalování v lokálních topeništích. 

Přínos spočívá ve zvyšování povědomí o ochraně ovzduší formou edukativní road show – SMOKEMAN ZASAHUJE, se kterou objíždí celé území celé České republiky. Cílem show je přiblížení správného spalování v lokálních topeništích široké veřejnosti, a to formou praktických ukázek spalování v „pojízdné kotelně“, pokusů a soutěží.

Bioplynová stanice Rapotín vyrábí z gastroodpadu pomocí anaerobní fermentace výhradně zelenou energii. Teplo dodává do centrálního rozvodu obce Rapotín, elektrický proud a biometan přímo do distribuční soustavy. Ekologicky recykluje biologicky rozložitelný odpad bezodpadovou technologií. Soustředí se na odpady, které jsou jinde těžko zpracovatelné. Vyrábí také certifikované organicko-minerální hnojivo, které vrací zpět do zemědělského půdního fondu. Zajišťuje také svoz odpadu a poskytuje velkoobjemové kontejnery, popelnice a nádoby pro shromažďování odpadu.

Přínosů využíváme všichni tím, že neplýtváme zbytečně odpadem, který je dále energeticky využitelný.

BPS Rapotín je jeden z lídrů hodného následování na trhu dalšího využívání biologicky rozložitelného odpadu.

Snižování množství směsného komunálního odpadu ve městě. Zavedení osvěty a prevence v předcházení vzniku odpadů, aktivní zapojení obyvatel pro procesu třídění odpadů. Změna odpadového systému města motivující občany ke snižování množství směsného odpadu a zvyšování míry separace. V letošním roce vyšla v platnost vyhláška, která stanovuje výši ročního poplatku občanů za odpady dle zvoleného objemu odpadové nádoby (80l, 120l, 240l a 1 100l) a zvoleného intervalu svozu odpadu (14 denní, 28 denní). Poplatek je nově účtován na domácnost. Na sídlištích došlo ke změně intervalu svozu z týdenního na čtrnáctidenní. Za 5 měsíců fungování nového systému došlo v Lošticích k poklesu množství SKO o 79 tun v porovnání ze stejným obdobím roku 2021. 

Počin realizovalo Město Loštice. Jeho přínosů využívají:

1 – Občané, kteří předcházejí vzniku odpadu, třídí odpad. Ti v nynějším nastavení zaplatí za odpady výrazně méně než domácnosti, kde snižování množství směsného odpadu nevěnují pozornost.

2 – Město Loštice, které ušetří na nákladech za svoz a likvidaci směsného odpadu.

3 - Životní prostředí – měně směsného odpadu končí na skládce.

Zapojením obyvatel města do procesu nakládání s odpady. Vysvětlením, že ten kdo odpad tvoří tedy každý z nás je za něj i odpovědný, že odpad může být obnovitelný zdroj případně surovina a je třeba s ním nakládat odpovědně. Nastavením rozdílné výše poplatků občanů za odpady v závislosti na vyprodukovaném množství směsného odpadu a intervalu svozu. Ve většině měst a obcí je výše poplatku pro všechny občany stejná, bez ohledu na množství odpadu, který občan vyprodukuje