Výsadba 65 ks stromů

Výsadba původních a stanovištně vhodných ovocných a neovocných stromů byla navržena v k. ú. Zlatý Potok a zahrnovala výsadbu 65 ks stromů (15 ks jabloň domácí, 10 ks švestka obecná, 10 ks třešeň ptačí, 15 ks javor klen, 15 ks lípa malolistá) na zemědělském pozemku propojující krajinné prvky linií stromů a zároveň i doplnění stávajícího. Stromy byly sázeny ve sponu 8-10 m, a to s ohledem na budoucí velikost koruny stromu. Zároveň byla okolo vysazených stromů vybudována pevná a odolná individuální ochrana proti srnčí a jelení zvěři, která se zde hojně vyskytuje. Výsadba probíhala po jednotlivých fázích a celkově se jednalo o velice vhodně zvolenou lokalitu pro dosadbu stanovištně původních a vhodných druhů dřevin (snížení eroze zemědělské půdy, zvýšení biodiverzity a potravní nabídky pro široké spektrum živočichů, zvýšení počtu starých ovocných odrůd v krajině).

Andrea se zabývá pořádáním příměstských táborů pro děti se zaměřením na poznávání přírody a také nenásilné vštěpování zásad ochrany životního prostředí. Díky jejím aktivitám dnešní děti zažívají dobrodružství při poznávání přírody, dozvídají se, co je pro přírodu a její složky dobré, co naopak škodlivé.

Mateřská škola Bludov se svým projektem – vybudování a provozování přírodní zahrady „Bludička“ vč. edukace dětí v oblasti ochrany životního prostředí - začala již v roce 1995, nicméně postupným doplňováním jednotlivých prvků v duchu environmentální výchovy vzniklo unikátní spojení dětského hřiště a zahrady v esteticky působivý a vzájemně propojený celek. Základem zahrady je koutek nazvaný „Návrat k přírodě“, který obsahuje záhony s trvalkami a zeleninou, bylinkovou spirálu, vodní prvek - jezírko s leknínem a rybičkami, hmyzí hotel, suchou zídku pro ještěrky, pítko pro ptáky, domečky pro škvory a spoustu kvetoucích keřů, které poskytují potravu motýlům, včelám a různým živočichům. Zahrada je zastíněna jehličnatými a listnatými stromy. V části zahrady je vysázen bio sad, který obsahuje zástupce jednotlivých ovocných stromů a ovocných keřů. Zahradu lemují lískové keře, které poskytují potravu veverkám, které zahradu navštěvují. Část zahrady tvoří kvetoucí louka a divočina, ve které se nachází domeček pro ježky. Dešťová voda je sváděna do barelů. Ovocný a zeleninový odpad končí v kompostérech. Uprostřed zahrady se nachází prostorná pergola, která slouží jako herna, přírodní učebna a místo setkávání.

Dobrovolníci z pozemkového spolku Mokřady ve spolupráci s vlastníkem pozemku a Nadačním fondem Veolia vybudovali na začátku října 2022 tůně o celkové ploše okolo 500 metrů čtverečních.

Soustava několika různě velkých tůní nově pomůže druhové rozmanitosti i zadržování vody v krajině údolí Hloučely nedaleko Konice.

Nezisková organizace založená v roce 2015 má za cíl zachránit ty nejcennější a nejohroženější přírodní lokality Olomouckého a Pardubického kraje. Organizace byla pojmenována podle modráska černoskvrnného, jednoho z nejvzácnějších klenotů naší přírody i celé Evropy. Jeho záchrana je jedním z hlavních cílů ČSOP Arion. Organizace spojuje odborníky, studenty vysokých škol, dobrovolníky i prosté milovníky přírody. ČSOP Arion se také vyjadřuje k aktuálním globálním problémům, které mají negativní dopad na životní prostředí a za které jsou zodpovědné rozvinuté státy, tedy i my – jednotliví obyvatelé České republiky. Jedná se např. o problémy spojené s masivním používáním palmového oleje v potravinách, biopalivech či v kosmetice. ČSOP Arion také spolupracuje s dalšími ochranářskými organizacemi v České republice i zahraničí. Jejich společným posláním se stala ochrana a obnova přírodního i kulturního dědictví a environmentální výchova a osvěta veřejnosti.

Organizace soustředí velké úsilí na průzkumy a mapování přírodně cenných lokalit na střední Moravě a ve východních Čechách. Následně pak o tyto lokality pečuje. Intenzivně spolupracuje s místními botaniky a zoology, aby jim pomohli vytipovat prioritní druhy a oblasti. Organizace se zaměřuje především na ta místa, nad kterými ostatní organizace už „zlomily hůl“, ale stále si zaslouží náležitou péči a snahu o záchranu. Organizace mimo jiné zajišťuje pro Krajský úřad Olomouckého kraje péči o některé přírodní rezervace a přírodní památky a spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR na péči o některé části CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Jeseníky.

Silezika je spolek, který působí primárně na území ORP Jeseník a mimo jiné se zabývá i zpomalováním odtoku vody z krajiny.

Spolek zrealizoval demonstrační projekt adaptačních opatření v česko-polském pohraničí Olomouckého kraje, v okrese Jeseník. Projekt reaguje na probíhající prudké změny podnebí zejména na změny v distribuci srážek. Ve zvlněném terénu mezi dvěma a čtyřmi sty metry nad mořem byly provedeny úpravy terénu a výsadba dřevin. Cílem těchto úprav bylo vytvořit prostory pro zachycení části vody z přívalových dešťů či tajícího sněhu. Díky vhodným geologickým podmínkám dochází k jejímu zasakování do podzemí. Vznikají tím trvalá nebo vysychající vodní tělesa v zemědělsky využívaných loukách a pastvinách, nebo v hospodářském lese. Vodní plochy využívají divoce žijící organismy. Více informací ve videoprezentaci - Revitalizace na Jesenicku.

Bělecký Mlýn s.r.o. je rentabilní a přitom k životnímu prostředí šetrný zemědělský a lesnický podnik zaměřený na agroturistiku. Farma hospodaří na 95 ha půdy, kdy nejmenší půdní blok je 0,1 ha a největší 14 ha, průměrná velikost PB je cca 3 ha. Maso živočišné výroby je využíváno pouze a výhradně ve vlastních restauračních provozech. V oboře (105 ha) farma chová jelena Dybowského a daňka skvrnitého, ve vlastní honitbě (1.000 ha) dále pak černou zvěř a srnčí, vše slouží jako zdroj pro níže uvedené kuchyně či na poplatkové odstřely.

Farma je součástí výletiště Bělecký Mlýn na Prostějovsku, což je téma agroturistika.

Okolní krajina je působením farmy měněna v tzv. pestrou krajinu. V lesích je kladen důraz na meliorační zpevňující dřeviny, prakticky (už před kůrovcovou kalamitou) došlo k vymýcení smrků, krajová pásma lesů jsou zpevněna krajovými keřovými porosty, které současně slouží jako zdroj pylu a nektaru pro včely. Součástí veškeré aktivity v lesních porostech je i úprava vodního režimu, vlastní činností došlo k výstavbě 5 velkých retenčních nádrží, další 2 jsou ve výstavbě a další 2 jsou ve stádiu platného stavebního povolení, krajinu vhodně doplňuje cca 20 tůní. Všechny tyto vodní plochy významně ovlivňují vodní režim v lesních porostech, zvedají rosnatost, zajišťují zavodněnost půdních profilů (což vede k obnově pramenišť a studánek), slouží jako zdroj vody pro živočichy a současně i slouží jako potencionální zdroje vody pro hašení požárů.

Činnost jako taková je zaměřena na minimální produkci odpadů (cílem je skutečně využít maximum, např. popel z kotelen na dřevo slouží k hnojení sadů, veškerá organická hmota se kompostuje, prakticky veškeré zemědělské pozemky jsou hnojeny statkovými hnojivy).

Obec se dlouhodobě věnuje komunální energetice, stará se o krajinu, sází aleje, udržuje vodu i zeleň v obci. V těchto oblastech už realizovala obec pod vedením starosty Tomáše Němčice řadu projektů. Příklady: za poslední tři roky obec vysázela přes 200 nových stromů a další výsadby se chystají (vznikly i nové aleje mezi rozlehlými polnostmi), mají nachystány projekty na zadržení vody v krajině, a to stavbou 3 nádrží nad obcí, které budou u Trusovického potoka. Dále také mají povolení vybudovat mokřady a tůně ještě na území intravilánu obce. Těmito projekty pomohou vrátit vodu a biodiverzitu do krajiny.

Tovéř se nachází na úpatí Nízkého Jeseníku, mezi Olomoucí a Šternberkem, 8 km severovýchodně od centra Olomouce, pod dominantou baziliky na Svatém Kopečku.

Obec ve svém katastrálním území realizovala v letech 2021 – 2023 výsadbu alejí a sadů: hrušňová náves 2022-2023, sad u biocentra „Cihelna“ 2021 s provedenou výsadbou původními rostlinnými druhy, výsadba jeřabinové aleje „U Lípy“ a švestkové aleje na volnočasové cestě Tovéř – Dolany 2016, výsadba jabloňových alejí podél komunikace III. 44310 v roce 2011.

Dlouhodobě také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, a to na projektu týkajícího se výskytu silně ohroženého druhu obojživelníků v retenční nádrži v Tovéři, v dnešní době bohužel velmi vzácné a nadregionálně významné společenství těchto živočichů. V počtu čítajícím přes 1000 jedinců se zde vyskytuje čolek velký, jehož populace jsou v současné době na ústupu. V Evropě již zbývá pouze několik málo takto velkých populací. Mezi pět největších se řadí i Tovéř.  Lokalita je však významná i z hlediska výskytu dalších druhů obojživelníků, např. naší nejjedovatější žáby – kuňky obecné, a to v počtu okolo 50 jedinců. V rámci výzkumu migrací ze zimovišť, který aktuálně provádí katedra Ekologie a životního prostředí UP v Olomouci, byly nalezeny také další druhy obojživelníků. V počtu okolo 40 jedinců se zde nalézá čolek obecný a velmi zajímavý nálezem byly dva exempláře čolka horského, který se sice může vyskytovat navzdory svému názvu i v nížinách, ale s 230 m nadmořské výšky je nález v Tovéři velmi vzácným. Dále zde byla odchycena rosnička zelená, v počtu 10 jedinců, ovšem doba migrace rosničky teprve začíná. Z žab v nádrži ještě můžeme nalézt skokana štíhlého, který zde vytváří stabilní populaci s počtem okolo 400 jedinců. Poslední žábou, která byla odchycena, je ropucha obecná, tvořící populaci s cca 20 jedinci. 

Výsadba 36 ks stromů – Výsadba stromů okolo fotbalového hřiště. Výsadba nových stromů má za cíl tlumit zvuk a pohlcovat prach a vítr. Stromy by mimo jiné měly poskytovat přístřešek pro volně žijící živočichy a zkrášlovat obec.

Foto: ilustrativní

Statutární město Prostějov zavedlo pro své občany komunitní sázení stromů a keřů.

Na základě aktuálně připravovaného osazovacího plánu je stanoveno kolik a jaké stromy se budou sázet a lidé, kteří se do akce zapojí, si mohou vysadit „svůj“ strom. 

Stromy zakupuje město Prostějov a pro sázející má vždy připraveno i příslušné nářadí.

Zájemce si tedy nemusí strom zajišťovat, pouze se k sázení a následné péči o strom přihlásí a pochopitelně se dostaví v den výsadby. Iniciátorkou komunitního sázení byla Ing. Milada Sokolová, 1. náměstkyně primátora, která iniciativou reagovala na časté dotazy rodičů při vítání občánků, zda je možné si za jejich dítko někde v Prostějově vysadit strom. Obnova krajinné zeleně je důležitým tématem, kterým se statutární město Prostějov dlouhodobě zabývá. Cílem úprav je vždy vytvoření samostatně fungujícího přírodního celku, který podporuje zadržování vody v krajině, zvyšuje druhovou rozmanitost rostlin i zvířat a zlepšuje vizuální i hlukové podmínky.

Pavel Horák spojil svůj život s politickým působením v KDU-ČSL, v níž byl zvolen v roce 2009 i místopředsedou. Byl městským i krajským zastupitelem a radním, působil také jako náměstek primátora a náměstek hejtmana. V letech 2004–2009 byl členem Rady České tiskové kanceláře.

Osm let byl Pavel Horák zastupitelem města Olomouce, a to v letech 1994–2002, z toho poslední čtyři roky jako 1. náměstek primátora Martina Tesaříka. V letech 2004-2012 působil jako náměstek hejtmana Olomouckého kraje.

Pavel Horák stál u zrodu myšlenky municipálního řešení nakládání s odpady, která je v současnosti zhmotněna v existenci spolku Odpady Olomouckého kraje, z.s. a Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, a.s.

Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (česká a ruská filologie) působil několik let v regionálních médiích a v oblasti public relations, má na svém kontě stovky reportáží z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Působil rovněž jako šéfredaktor měsíčníku Olomoucký kraj a jako mediální konzultant projektu Medializace a popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Zkušenosti již 15 let zúročuje v pozici koordinátora komunikačních kampaní na podporu třídění odpadů. Společně se svým týmem v Olomouckém kraji a dalších regionech České republiky realizoval řadu úspěšných informačních aktivit pro laickou i odbornou veřejnost, v rámci nesčetných venkovních akcí mj. odpadové rekordy v Olomouci a Prostějově, semináře pro obce Olomouckého kraje, kampaň k zavádění systému door-to-door v Lipníku nad Bečvou, sběrovou soutěž „Odlož mobil v knihovně“, průzkum zaměřený na správné třídění kuchyňského odpadu, sérii krátkých videí, která s nadsázkou popisují nejčastější prohřešky při třídění odpadů, nebo atraktivní odpadovou talkshow pro žáky a studenty škol v Olomouckém kraji. Stojí rovněž za úspěšným projektem opakovaně použitelných barevných tašek na domácí separaci, díky nimž mohou pohodlněji třídit statisíce obyvatel v domácnostech Olomouckého kraje.

Eva Zatloukalová působila jako učitelka a kromě toho se dlouhodobě věnuje ochraně přírody a ekologické osvětě. Jako učitelka vedla deset let na škole kroužek ochránců přírody, třicet let je členkou Českého svazu ochránců přírody, kde již 17 let působí jako předsedkyně Regionálního sdružení Iris. Od roku 2009 vede i ZO ČSOP Bělozářka.

V rámci ČSOP se věnuje osvětové činnosti, vzdělávání dospělých i dětí, pořádá exkurze a vycházky do přírody. V posledních letech se zaměřuje na realizaci terénních programů pro seniory. Věnuje se organizaci ochranářských zásahů na chráněných územích, výsadby stromů a keřů, obnovu starých ovocných sadů, vyvěšování ptačích budek, mapování a opravy studánek. Díky aktivitám Regionálního sdružení Iris a ZO ČSOP Bělozářka došlo k rekonstrukci a záchraně několika desítek studánek na Prostějovsku. Kromě těchto aktivit se věnuje i editování publikací o přírodě regionu a fotografování přírody. Koordinovala vydání mnoha tištěných publikací o přírodě v okolí Prostějova, realizaci dvou naučných stezek a umístění informačních panelů na chráněná území. Přes dvacet let je i členkou komise životního prostředí v Prostějově. Podílí se na vzdělávání dětí, aby si vytvořily vztah k životnímu prostředí, ve kterém žijí.

Ing. Jakub Chrást je ve vedení obce Lutín již třetí volební období. Nejdříve zastával funkci místostarosty a již druhé období je starostou. Pro svůj aktivní přístup k problematice odpadového hospodářství byl v nedávné době zvolen členem správní rady spolku Odpady Olomouckého kraje z.s.

Za jeho působení ve vedené obce se změnil systém odpadového hospodářství, došlo k vybudování polopodzemních kontejnerů na sídlišti, zavedení systému door-to-door u rodinných domů, ke změně svozové společnosti. Tyto změny se pozitivně podepsaly nejen na čistějším vzhledu obce, ale především na jejím hospodaření, kdy došlo k výraznému poklesu nákladů na likvidaci směsného komunálního odpadu a současně ke zvýšení odměn od EKO-KOM a.s. za vytříděné složky (papír, plast, sklo aj.). O tomto jsou pravidelně a podrobně občané informováni v obecním zpravodaji.

Technologie strojního třídění směsí plastových odpadů. Separační technologie je určená k separaci postprodukčních a postkonzumních plastů (např. plastů pocházejících z výrobků s ukončenou živností, vyjma komunálních) ve formě drtě. Separační technologie umožňuje separovat složité směsi technických plastů, které nelze separovat jinak, a to vzhledem k velikosti vstupní drtě (frakce do 16 mm), než pomocí této technologie (ruční ani kapalinová separace není pro uvedenou velikost možná). Dochází k roztřídění nadrcené směsi pomocí elektrostatických odlučovačů (třídičů) na principu triboelektrického náboje na jednotlivé materiály a také k oddělování nežádoucích příměsí odpadové drti. Touto metodou je možné oddělit z nadrcené směsi nejrůznější druhy plastů (lze například oddělit PET-PVC a poté PE-PP). Provoz zařízení povede ke vzniku potřebných provozních i hospodářských vztahů tak, aby možnosti zařízení v možné míře pokryly svou možnou kapacitou poptávku v rámci cirkulárního hospodářství Olomouckého kraje i celé ČR.

Mikroregion Zábřežsko, městská společnost EKO servis Zábřeh s.r.o. a Technické služby se rozhodly v roce 2022 realizovat projekt Zábřežsko třídí. Cílem je usnadnit občanům třídění, aby na skládkách končilo co nejméně recyklovatelného odpadu.

Základem je dovybavení nemovitostí novými popelnicemi na tříděné odpady. Kromě rodinných domů bude navrženo i rozšíření separace pro bytové domy a sídliště. Navázat by měla organizační změna, ve snížení intervalů svozu SKO, v mezičase by probíhal svoz separovaných odpadů. Projekt je výsledkem týmové spolupráce vedení Mikroregionu Zábřežsko a EKO servis Zábřeh a Technické služby Zábřeh.

V roce 2021 se Mikroregionu podařilo získat z Operačního programu Životní prostředí dotaci ve výši 85 % na veškeré potřebné nádoby. Celkově se jedná o akci za necelých 16 milionů korun. Nový systém svozu byl zahájen od ledna 2022. Nové nádoby na třídění se týkají zejména domácností z rodinných domů. K rozšíření separace došlo i u bytových domů a sídlišť. Realizací projektu došlo k navýšení a zjednodušení třídění a snížení množství vyprodukovaného SKO.

Výjimečnost tohoto projektu spočívá v jednotnosti, jednomyslnosti a realizaci projektů v rámci třídících cílů všech obcí Mikroregionu Zábřežsko.

Dlouhodobá podpora recyklace a třídění odpadu – př. Zajištění domácích kompostérů, rozmístění sběrných nádob na bioodpad, rozdávání tašek pro třídění odpadu, edukace školáků, pořádání akce „Barevný den“ (naučný a vzdělávací dopolední program, zaměřený na správné nakládání s odpady), výstavba nového Ekocentra, otevření re-use centra, budování podzemních kontejnerů na tříděný odpad, monitoring hospodaření s odpadem za pomocí čipovaných popelnice.