Milena Malinová paličkovala už ve svých osmnácti letech, intenzivně se tomuto řemeslu začala věnovat až o více než dvacet let později. Po celé řadě kurzů a vzdělávání se v této oblasti zakrátko dosáhla profesionální úrovně. Od roku 2001 začala vyučovat. Vedení kurzů se, kromě své vlastní tvorby, věnuje dodnes. Dokáže vyrobit velké množství vzorů nejen z Hané, ale i z jiných oblastí či modernější tvorby. Již nějakou dobu se však specializuje na výrobu tzv. port, krajek z kovových nití k hanáckým kordulkám a kabátkům, které jsou součástí hanáckého ženského kroje. Tato technika je nesmírně náročná, a to zejména z důvodu povahy materiálu. Používá se tzv. Leonská nit, která se vyrábí obeskaním (ovinutím) příze kovovým nebo fóliovým páskem. Tyto nitě drhnou a nelze je snadno utahovat jako běžnou přízi.

Miroslav Šnajdr přísluší k nejvýznamnějším osobnostem současného českého výtvarného umění. Již od šedesátých let minulého století patří k umělcům působícím mimo velká kulturní centra, kteří si přes veškeré komplikace a jisté osamění zachovali vnitřní svobodu a zůstali vždy věrni svému přesvědčení a názoru. Umělcův výtvarný projev – veskrze svobodná malířská a kreslířská tvorba plná citlivých interpretací vlastních pocitů a zážitků upoutává bohatou škálou vjemových podnětů a spontánního sebevyjádření, je výpovědí o autentickém tvůrčím postoji, výpovědí o malbě a zpovědí o něm samotném. Základním prvkem jeho tvorby je soustředění se na dané téma. Často pracuje v cyklech, které nejsou zcela uzavřeny a autor se k nim znovu vrací, aby se jich v nových souvislostech a podobách opětovně dotkl a v dalších variantách předložil svá výtvarná poselství. Šnajdrovy obrazy jako projev vyspělé malby nutí k zamyšlení, jsou zdrojem senzuálních prožitků, výtvarného poselství a estetických kvalit.

Moravia Big Band Zábřeh je nejen oblíbeným a žádaným, ale také vyzrálým a úspěšným hudebním tělesem, orientovaným především na swingovou hudbu. V současné konkurenci českých bandů se stal reprezentantem nejen Olomouckého kraje, ale i celé České republiky, jak na domácích koncertních a festivalových podiích, tak v zahraničí. Za 40 let svého trvání prošel od dixielandu přes klasický swing k náročným aranžmá současných autorů, od klasického vokálního popu k modernímu pojetí koncertní, taneční i muzikálové a jazzové hudby. Orchestr vznikl v roce 1984 z nadšení několika mladých hráčů, kteří pod vedením klavíristy a aranžéra Vítězslava Pláška, zachytili rozvíjející se renesanci swingu a velkokapelového jazzu. Současné obsazení (5 saxofonů, 4 trumpety, 4 pozouny, vokály) je výslednicí vývoje orchestru, kterým prošly desítky muzikantů, z nichž někteří úspěšně zakotvili v profesionálních kapelách. V roce 2024 si Moravia Big Band Zábřeh připomněl 40 let své existence a ve spolupráci se smíšeným pěveckým sborem AMATE připravil sobě i veřejnosti nevšední dárek. Tím bylo nové nastudování Jazzové mše Jaromíra Hniličky. Orchestr vystoupil v Šumperku, ve Zvoli, Velkých Losinách či Hranicích na Moravě, vrcholem však bylo vystoupení v Zábřeze v neděli 25. srpna 2024. Slavnostní bohoslužba doprovázená Moravia Big Bandem Zábřeh byla konána pod širým nebem u příležitosti svátku sv. Bartoloměje a taktéž oslav 770 let města Zábřehu a mši celebroval Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius v Česku.

Kniha Táta Hugo Šilberský, malíř a milovník svého kraje, je věnována této významné osobnosti Olomouckého kraje. Pan Hugo Šilberský se narodil 26. 3. 1920 v Lošticích, kde 18. 12. 1974 také zemřel. Byl především malířem, grafikem a ilustrátorem. Studoval s nevalnými výsledky na gymnáziu v Olomouci, Zábřehu, Kroměříži či Litovli, kde si jeho nesporného výtvarného talentu všiml profesor Homola, u kterého Šilberský absolvoval také soukromé lekce. Pod jeho vedením se připravoval na studium Akademie výtvarných umění v Praze (vytvořil například přes 60 kopií prací významných výtvarných umělců). Pro svůj nesporný talent byl na akademii na podzim roku 1939 přijat, a to i bez ukončené maturity na gymnáziu. Pokoušel se dokončit gymnaziální studia v Litovli, ale setkal se s negativním přístupem tehdejších profesorů a studium nedokončil. O to více se věnoval výtvarné tvorbě, zejména malování krajin, zátiší, portrétů a aktů. Z tohoto období se ale dochovaly i první knižní ilustrace či exlibris a do tohoto období lze rovněž zařadit počátky jeho celoživotní spolupráce s loštickými divadelníky. Nejprve se podílel na tvorbě plakátů, později i na návrzích divadelních scén. V roce 1944 již mladý umělec doprovodil svými ilustracemi knihu Báje a pověsti Martina Strouhala, která vznikla v těžkých válečných podmínkách za podpory řady osobností kulturního života, například Petra Bezruče, a která se díky vlasteneckému smýšlení setkala v době války s obrovským zájmem prakticky po celé republice. Kniha mapuje příběhy a pověsti z různých obcí Olomouckého kraje, zejména Hané. Všechny oblasti jeho tvorby jsou pečlivě a ve vynikající kvalitě zachyceny v této knize. Autorem knihy je pan Aleš Šilberský, syn Huga Šilberského, který z důvodu rozvodu rodičů od svých čtyř let již s otcem nevyrůstal. Snaha objevit životní příběh svého otce a poznat tak kořeny své i své rodiny zavedla pana Aleše na pětadvacetiletou cestu, během níž se snažil poznat pana Huga Šilberského.

O autorovi: Aleš Šilberský působil celý profesní život jako konzervátor a restaurátor uměleckých řemesel v různých muzeích na Slovensku. Narodil se 27. 11. 1954 v Brně, kde se vyučil strojním zámečníkem ve Zbrojovce s praxí v puškařské dílně. Po vojenské službě v roce 1975 a na přímluvu restaurátora a akademického malíře Františka Sysla, který pracoval na hradě Červený Kámen, tam získal místo konzervátora starých zbraní. Tato práce se stala jeho celoživotním posláním a náplní.

Festival studentských filmů Pod Nebesy je akce pořádaná Okrašlovacím spolkem Lípa v Meditační zahradě v Lipníku nad Bečvou. Dva večery v rozkvetlé zahradě nabízí návštěvníkům představení těch nejlepších studentských filmů, které za uplynulý rok vznikly na půdě českých a slovenských filmových škol. Filmy každoročně přijíždí představit jejich tvůrci, takže po promítnutí každého snímku následuje diskuze s filmaři, kdy se mohou přítomní diváci ptát na zajímavosti z filmového prostředí. Oba večery startují koncertem kapely a jakmile se setmí, začíná se promítat.

Letošní ročník je jubilejní, desátý, od roku 2013 se tak na festivalu představila se svými díly více než stovka začínajících filmařů. V rámci Olomouckého kraje se jedná o jedinečný počin v oblasti filmového umění

Festival organizují dobrovolníci z Okrašlovacího spolku Lípa za finanční a věcné podpory Města Lipníka nad Bečvou a také díky štědrosti místních firem.

Obsáhlá monografie popisuje na skoro 800 stranách životní osudy jednoho z nejvýznamnějších představitelů šlechty přelomu 16. a 17. století ve střední Evropě. Sám kníže Karel držel již koncem 16. století významné majetky nacházející se v dnešním Olomouckém kraji, jakými je plumlovské panství s největším poddanským městem Prostějovem, domem v Olomouci a rozsáhlé panství Úsov a významným poddanským městem Litovlí. Autor pracoval na monografii deset let. Postupně sesbíral všechny dostupné prameny v zahraničí, zejména v knížecím archivu ve Vídni a Vaduzu. Dále zaměřil svoje badatelské úsilí na domácí archivy zejména v Brně, Praze, Prostějově a Olomouci. Díky komplexnosti mohl získat zajímavý přehled nejen k dějinám jednotlivým panstvím, které Karel držel, ale i k jeho finanční politice, kterou uplatňoval na svých majetcích. Nové informace k Prostějovu, Litovli nebo úsovskému panství nám dávají nahlédnout do komplikované doby před třicetiletou válkou. Pro poznání dějin Olomouckého kraje přináší monografie o knížeti Karlovi z Lichtenštejna zásadní informace, které svým významem obohatí regionální historii.

Hanácký mužský sbor Rovina z Olomouce a okolí vznikl na sklonku roku 2004 a prezentuje sílu mužského lidového sborového zpívání, které dosud nemá v největším moravském regionu – na Hané – obdoby.

Členy patnáctičlenného mužského sboru jsou zpěváci z Olomouce a širokého okolí (Velké Bystřice, Velkého Týnce, Pivína a Tážal), kteří se již mnoho let věnují regionálnímu folkloru.

V roce 2005 byly zpěvy sboru Rovina důležitou součástí živé rekonstrukce „Hanácké svajby“ ve Strážnici, která získala ocenění „Laureát Strážnických slavností“.

Na své koncerty si Rovina zve významné hosty z celé ČR, čímž obohacuje kulturní scénu regionu, současně sbor inicioval nebo stál u počátků mnoha nově vzniklých aktivit: Sečeni lúke ve Velkém Týnci, Olomoucké masopustní veselí, Folklorní Vánoce na Svatém Kopečku, Pouť krojovaných Hanáků, Lipovská kosa v Horní Lipové, festival Ke kořenům ve Velkém Týnci apod.

Mužskému sboru Rovina se během 20 let existence podařilo vrátit hanáckou tradiční lidovou píseň na přinejmenším rovnocennou úroveň atraktivity i odborných hodnocení, jakým se těší jiné významné národopisné regiony Moravy. Díky Rovině se hanácká písnička opět dostává k posluchačům, kteří ji v jejich interpretaci skutečně vyhledávají.

Člen zastupitelstva obce Rohle, předseda kulturní komise obce Rohle, člen Mysliveckého spolku Rohle, z.s. Pan Kutálek je nominován za obětavou práci a činnost, kterou léta věnuje obci Rohli. Je velkým patriotem vesnice a jejího okolí. Svůj život tráví v Rohli, je zde praktickým lékařem.Podporuje rozvoj obce, její historii, hodnoty a tradice. Podpora a činnost MUDr. Antonína Kutálka: výsadby stromů a zajišťování květinové výsadby, zavedení dnes již tradičních kulturních akcí – Svatomartinský koncert v kostele sv. Martina v Rohli (od roku 2011), Masopustní průvod (od roku 2012), Svatohubertská mše (od roku 2014), 2011 – vybudování Božích muk sv. Antonína Paduánského (na památku svého otce), 2012 – vybudování a zastřešení studánky sv. Jakuba, 2013 – vybudování Božích muk sv. Huberta (na památku zesnulých myslivců z Rohle a Janoslavic se jmény loveckých psů), 2016 – nechal zhotovit a věnoval hodinový cimbál do věže kostela sv. Martina v Rohli, 2020 – vybudování dřevěného kříže v poli mezi Rohlí a Janoslavicemi, 2021 – nechal zhotovit centrální kříž na hřbitově v Rohli, poté věnoval obci Rohle, 2022 – vítězství v soutěži Olomouckého kraje o nejkrásnější květinovou výzdobu v obci – trvalkový květinový záhon před budovou Základní školy v Rohli, 2024 – ocenění v soutěži Vesnice roku 2024 v Olomouckém kraji – Osobnost programu obnovy venkova Olomouckého kraje 2024.

Ředitel Českého rozhlasu Olomouc, Ostrava, Brno a Zlín.Vystudoval na Univerzitě Palackého Lékařskou fakultu a posléze i ekonomiku. Po ukončení lékařské praxe (1987–1992) působil téměř dvacet let v managementu regionálních médií. Zastával post ředitele bývalých Hanáckých novin, byl předseda představenstva Moravskoslezského dne. V Olomouci založil a vybudoval uměleckou agenturu a komerční rozhlasovou stanici. Do konce srpna 2009 vedl marketing vydavatelství Vltava-Labe-Press. Od ledna 2010 šéfoval Moravskému divadlu Olomouc.Dne 1. října 2013 nastoupil do funkce regionálního ředitele Českého rozhlasu pro Ostravu a Olomouc, následně od roku 2023 se stal také ředitelem Českého rozhlasu Brno a Českého rozhlasu Zlín. V těchto funkcích působí dodnes. Velkým koníčkem Josefa Podstaty je hudba. Působil jako manažer kapely Mňága a Žďorp a stál u zrodu oblíbeného olomouckého hudebního U-klubu.

Mezinárodní festival Colores Olomouc vznikl v roce 2009 pod názvem Colores flamencos Olomouc a po deseti letech došlo k úpravě jeho názvu na Colores Olomouc. Jak název vypovídá, jedná se o „žánrově barvený“ festival, který každoročně, již 16. let, hostí umělce z mnoha zemí světa. V průběhu konání festivalu se v Olomouci představili umělci ze Španělska, Izraele, Kolumbie, Uruguaye Slovenska, Rakouska, Polska, Kuby, Chile a mnoha dalších zemí. Žánrově se festival v průběhu let vyprofiloval jako multižánrový, ale hlavním prvkem je vždy flamenko. Mimo něj se program věnuje také World music, jazzu, nebo klasické hudbě. Historicky nejvýznamnějším počinem, byl koncert světové hvězdy Paca de Lucía, který byl výjimečný v rámci celé východní Evropy. Na horním náměstí jej navštívilo přes 3000 diváků (v roce 2013). Čtyř denní festival každoročně navštíví více než 4000 diváků a za dobu jeho existence nabídl nezapomenutelné kulturní zážitky více než 70 000 návštěvníkům. Od samého začátku, je cílem tohoto projektu zapojit do programu zajímavá místa v Olomouci, a proto se jednotlivé dílčí koncerty a akce uskutečnily například v Moravském divadle, Koncertním sále Reduta v Moravské filharmonii, Kapli Božího těla, Klášterním hradisku, parkánu Konviktu UP Olomouc, Arcidiecézním muzeu, galerii Telegraph, Výstavišti Flora Olomouc, Divadle hudby a poslední roky také open air na Horním náměstí. Festival nabízí divákům nejen hudební produkci, ale také mezinárodní gastronomii, workshopy, promítání filmů.

Obrazová publikace představuje popularizační formou systém veřejných knihoven v Olomouckém kraji, které v posledních letech prochází modernizací interiérů a jsou atraktivními komunitními centry měst a obcí. Publikace je zaměřena nejen na význam a funkci Vědecké knihovny v Olomouci, druhé nejstarší veřejné knihovny v ČR s právem povinného výtisku od roku 1807, ale také na knihovny v regionu – Šumperk, Jeseník, Olomouc, Přerov, Prostějov, Hranice a Lipník nad Bečvou – které jsou inspirativní jak svými interiéry a moderním mobiliářem, tak pestrým kulturním a komunitním životem. Publikace byla vydána k reprezentaci práce knihovníků v Olomouckém kraji, je ale i zdrojem inspirace a příkladů dobré praxe pro samotné knihovnice a knihovníky měst a obcí v Olomouckém kraji. Čtenář jejím prostřednictvím nahlédne také do zajímavého zázemí knihoven. Ke spolupráci na publikaci byl přizván světově proslulý fotograf Jindřich Štreit, pod jehož vedením se na části fotografického projektu podíleli také studenti Univerzity Palackého v Olomouci.

Mezinárodní hudební festival Keltská noc (dále jen KN) se za více než 21 let své existence stal velmi ojedinělou akcí zaměřenou převážně na propagaci keltské kultury a historie zábavnou formou. Keltská noc přináší návštěvníkům každoročně přes 30 interpretů a souborů z celého světa a přivádí na společné pódium špičkové profesionály i začínající amatéry. Řadí se bezesporu již mnoho let k nejlepším akcím svého druhu v celé ČR, s významným přesahem do zahraničí a je zároveň neoddělitelnou součástí kulturního léta celého našeho regionu. Od roku 2023 je KN již plnohodnotně třídenním festivalem. Uplynulý ročník proběhl ve třech programově nabitých dnech a to 18. – 20. 7. 2024, tradičně v autokempu Žralok v Plumlově, který se jako zázemí pro KN velmi osvědčil a festival zde probíhá nepřetržitě už od roku 2006. Festival Keltská noc je ryzí kulturní akcí, která má již dnes mezinárodní dosah. V duchu stanov zapsaného spolku Keltská noc z. s. propaguje tento festival výhradně keltskou kulturu a tradice, čímž se zásadně liší od mnoha jiných, komerčně zaměřených festivalů. Snaží se příjemnou a zábavnou formou prezentovat návštěvníkům odkaz keltské kultury a historie, která je neodmyslitelně spojena s naším regionem. Program KN je zaměřen nejen na hudbu s keltskými kořeny, ale také na irské tance, dále na ukázky keltských bojových umění a starých keltských řemesel. Velmi oblíbené jsou také přednášky o keltské spiritualitě, symbióze Keltů s přírodou a o keltském "čarování". V roce 2024 byl festival KN akreditován organizací European Festivals Association a hrdě můžeme nosit značku Remarkable Arts Festival – EFFE Label 2024-2025.

Setkání Hanáků je jedinečnou příležitostí propojit stovky Hanáků a Hanaček z celého regionu. Již patnáctý ročník festivalu doputoval do obcí vskutku hanáckých – do Nákla a Příkaz, aby tam jako hlavní bod programu představil Hanáckou svajbu, tedy rekonstrukci tradičního obřadního zvyku dle pořadu oceněného na mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici v roce 2005. Tento obyčej v autentických kulisách hanáckých stavení připomněl i díky stovce účinkujících hluboké rodinné a společenské hodnoty, které jsou na Hané dodnes pevně zakořeněny. Ryze hanáckým festivalem po celý sváteční den 28. 9. 2024 žily obě obce – a celé. Návsi se proměnily ve velké pestrobarevné podium, které propojily kostel s ranní bohoslužbou, prostory fary při vítání vedoucích souborů i zahraničních delegací a s výstavou Jízda králů na Hané, s Hanáckým muzeem v přírodě, malou scénou a následně i velkou scénou před Záloženským domem. Festivalu se zúčastnilo 607 krojovaných účastníků z celé Hané a zhruba 4.000 diváků. Festival pořádá Hanácký folklorní spolek za podpory Olomouckého kraje.

Petra Kubíčková, historička Vědecké knihovny v Olomouci, významně obohatila kulturní scénu Olomouckého kraje svým výstavním projektem „O umění kuchařském. Kuchařské tisky ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci", který představuje nejen historii kulinářského umění, ale i jeho vztah ke společnosti a kultuře. Výstava a doprovodná publikace nabízejí unikátní pohled na vývoj kuchařských knih během pěti staletí, přičemž kladou důraz na propojení kulturní historie, literatury a každodenního života. Celkem 27 titulů z fondu Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) bylo představeno v Červeném kostele formou výstavních panelů, poskytujících základní informace o jednotlivých publikacích. Další panely na chórech nabídly detailní pohled na vybrané recepty. Vystaveno bylo také 16 originálů, včetně nejstarší tištěné kuchařky z roku 1503. Celá akce byla hojně propagována v médiích a úspěšné byly i doprovodné akce, komentované prohlídky, přednášky, ochutnávky i kulinářský mini festival.

Pan Aleš Pop zasvětil celý život loutkovému divadlu. Již jako malý chlapec chodil pomáhat svému otci Zdarku Popovi, který byl principálem Kašpárkovy říše. Po smrti svého otce se stal principálem našeho loutkového divadla v Olomouci. Pan Aleš Pop je velmi skromný, ochotný vždy pomoci začínajícím loutkařům a loutkovému divadlu se věnuje již šedesát let. Tuto práci vykonává ve svém volném čase bez nároku na honorář. Díky jeho práci může loutkové divadlo Kašpárkova říše pokračovat ve své již více než stoleté činnosti. Soubor hraje pravidelně každou neděli od října do Velikonoc. Loutkoherci Kašpárkovy říše pod jeho vedením neustále připravují nové pohádky či inovují starší tituly tak, aby byl program v loutkovém divadle pro děti pestrý. Mimo pravidelná představení vystupuje loutkové divadlo pod vedením pana Popa na akcích pořádaných Statutárním městem Olomouc, Hejčínských slavnostech, Dětském dni ve Chválkovicích a dalších akcích. Daří se mu spolupráce se Sokolem Přerov, Štěpánov atd. Principál loutkového divadla pan Aleš Pop je i předsedou Skupiny amatérských loutkařů při Svazu českých divadelních ochotníků, člen přípravného výboru Loutkářské Chrudimi a rady NIPOS – ARTAMA při MK. Činnost našich loutkoherců ovlivňuje výchovu malých diváků, kdy je učí a vychovávají ke kultuře.

Muzeum umění Olomouc uspořádalo od 27. června do 29. prosince 2024 přehlídku současného středoevropského umění Trienále SEFO 2024. Kromě českých, slovenských, rakouských, maďarských a polských autorů zde prezentovali svá díla také osobnosti ze Slovinska, Běloruska a Ukrajiny. To souzní s i s cíli muzejního programu SEFO – Středoevropského fóra Olomouc – poskytovat prostor pro prezentaci a diskusi co nejširší paletě umělců. Titul hlavní výstavy MOMENTY kurátoři vybrali s odkazem k zásadním okamžikům naší minulosti, současnosti a budoucnosti. Hlavním tématem byly monumenty – památky a památníky jako nositelé symbolů a dokumenty či archivy jako nástroje ke zkoumání historie. Kromě tradičních výstavních sálů Muzea umění zabydlelo Trienále také olomoucká veřejná prostranství a spolupracující galerie, například Galerii XY, Galerii Ceasar, Basement project a další.

Hoofbeats Music je klíčovou součástí české drum and bassové scény, která od roku 2009 výrazně přispívá k rozvoji kultury v Olomouckém kraji i celé České republice. Po přesunu do Olomouce v roce 2015 oživili místní Sklub, který díky pravidelným akcím a světovým umělcům, které přiváží, získal reputaci jednoho z nejvýznamnějších center elektronické hudby. Hoofbeats Music pravidelně přiváží do Olomouce špičkové umělce z celého světa a propojuje je s talentovanými domácími DJs. Kromě klubových nocí pořádají od roku 2011 letní festival Hoofbeats Open Air, který se stal klíčovou událostí české elektronické scény. Fanoušci dorážejí nejen z Olomouce, ale i z dalších měst a zemí, jako je Polsko, Rakousko nebo Slovensko, což přispívá k podpoře ekonomiky města. V roce 2016 založili vlastní hudební vydavatelství, které podporuje české a slovenské producenty, a v roce 2019 otevřeli Hoofbeats Studio, kde mohou mladé talenty rozvíjet své schopnosti pod vedením zkušených profesionálů. Hoofbeats Music svými aktivitami obohacují kulturní život regionu, podporují ekonomiku a přispívají k mezinárodnímu uznání Olomouce jako centra drum and bassové hudby.

Muzeum a galerie v Prostějově realizovalo v roce 2024 mimořádnou výstavu věnující se fenoménu dnes již brněnské divadelní scény HaDivadlo, jejíž historie započala v roce 1974 v Prostějově. Vydařená výstava byla doplněna obsahově i graficky velmi zdařilým katalogem a také sérií veřejných akcí, které do Prostějova přitáhly pamětníky i odbornou veřejnost věnující se této již legendární divadelní scény. S ohledem na fakt, že výstavní projekt vznikal v úzké spolupráci paměťové instituce a divadla, jsou na cenu nominovány oba subjekty.

Vítěz Ceny Anděl v hlavní kategorii Album roku – patří k nejuznávanějším kapelám české scény. Jejich energické rockové skladby a osobitý zvuk jim vynesly čtyři nominace na Anděla, dvě vítězství v hudební anketě Žebřík, dvě nominace na Ceny Apollo a nabídky ke společným koncertům s legendami jako David Gahan, Alanis Morissette nebo Suzanne Vega. Kapela vznikla v roce 1995 v Hranicích a debutovala albem Midnight Desert (2002), z něhož vzešel hit Tomcat Blues. November 2nd, v čele se zpěvačkou a skladatelkou Alexandrou Langošovou, staví na americkém rockovém zvuku s přesahem do alternativy a dalších žánrů. Za svou kariéru odehráli úspěšná turné po Evropě i USA. Jejich zatím poslední, eponymní album bylo jednou z nejrespektovanějších českých nahrávek loňského roku. Kromě Anděla a ceny Žebřík získalo dvě nominace na Ceny Apollo a v kategorii Album roku zvítězilo také v hudebních magazínech Headliner a Musicserver. Podle anket deníků Právo a MF DNES šlo o nejlepší českou desku roku.