Nominace v kategorii: Cena za významný počin v separaci a recyklaci odpadů

Společnost CERVUS s.r.o. přichází s ekologicky významným řešením, kdy ve své provozovně nacházející se v Holici u Olomouce provozuje zařízení k nakládání s odpady, ve kterém provádí regeneraci zkrmitelných biologických odpadů z potravinářského průmyslu. Zbytkové suroviny, jako jsou sušenky, oplatky, čokolády, pečivo a další pekařské výrobky, které by jinak skončily jako odpad, firma zpracovává na plnohodnotné doplňkové krmivo či krmné suroviny pro hospodářská zvířata. V současné době firma vyrábí doplňkové krmivo EKPO a krmné suroviny KEKSMIX a ČOKAMIX. Každý z výrobků je určen pro jiný druh hospodářských zvířat, všechny jsou ale postaveny na kombinaci dobře stravitelné biskvitovité moučky a vstupních surovin, dávajících vysoký obsah tuků, cukrů a škrobů. Momentálně firma vyrábí přes 650 tun krmiva měsíčně, což znamená, že více jak 7.500 tuny odpadu navrací zpět na trh ve formě krmných směsí. Tento projekt je inspirativním příkladem toho, jak lze recyklací potravinářských zbytků přispět k ochraně životního prostředí a snížení odpadu.

Zakladatel firmy Petr Šterc říká, že ho k realizaci projektu přivedla kombinace několika okolností. Dříve se rychle měnily zákony, přizpůsobovaly se pravidlům Evropské unie a zároveň se měnil i potravinářský průmysl. Díky tomu vznikla nová příležitost – začít zpracovávat zbytky z výroby cukrovinek, které do té doby nikdo nevyužíval. Druhým důvodem byla osobní zkušenost z praxe. Jako odborník na výživu zvířat denně řešil problémy farmářů s krmnými dávkami, což ho přivedlo na myšlenku využít suroviny, které byly běžně považovány za bezcenné nebo nevyužitelné. Posledním motivem byla snaha o ekologické a ekonomické využití odpadu. Cílem bylo vytvořit kvalitní a bezpečné krmivo z potravinářských zbytků, které by jinak byly zlikvidovány. Projekt vznikl na základě vlastního výzkumu a testování, kdy zakladatel Petr Šterc provedl desítky pokusů, než vznikl finální produkt.

Foto: CERVUS s.r.o.

Nominována v kategorii: Cena za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí

Eva Fuglíčková stojí v čele Výstaviště Flora Olomouc a s maximální pečlivostí úspěšně rozvíjí tradici olomouckého výstavnictví i zahradního umění a architektury. Vše podle trendů 21. století.

Při péči o olomoucké historické parky a další části veřejné zeleně navazuje Výstaviště Flora Olomouc pod vedením Ing. Fuglíčkové na své kořeny neodmyslitelně spjaté s kvalitní zahradní architekturou. V oblasti výstavnictví můžeme mluvit o nezpochybnitelném pozvednutí kvality olomouckých výstav, značka Flora Olomouc se pod jejím vedením vrací mezi výstavnické pojmy uznávané jak v rámci České republiky, tak v rámci Evropy. V rámci péče o takzvaný zelený areál stojí za pozornost její cesta k velké revitalizaci cenného areálu olomouckých Sbírkových skleníků, kdy se aktuálně pracuje na projektové dokumentaci a kde vše směřuje k vydání stavebního povolení. K pozvednutí jejich úrovně přispěla i stavba hospodářského zázemí – deponie, úpravy dříve méně vzhledných částí parku, zlepšení nakládání s bioodpady a také konkrétní kroky, které vedení VFO za dotační podpory podniklo k lepšímu nakládání s dešťovými vodami. Ing. Fuglíčková provedla Výstaviště Flora Olomouc také nelehkými časy covidové pandemie.

Mezi aktuální úspěchy bezpochyby patří zařazení Rozária Olomouc mezi světovou elitu, kdy dne 24. května 2025 byly Světovou federací růžařských společností (WFRS) v japonské Fukuyamě slavnostně vyhlášeny výsledky prestižního ocenění Award of Garden Excellence, přičemž toto prestižní ocenění je udělováno pouze jednou za tři roky a to maximálně deseti rozáriím na celém světě.

Foto: Archiv E.Fuglíčkové

Nominována v kategorii: Cena za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí

Mgr. Martina Huběnková se dlouhodobě věnuje v rámci svých volnočasových aktivit ochraně obojživelníků v oblasti Valšův Důl. Její každoroční aktivita je realizovaná s cílem zachránit ohrožené obojživelníky před zmasakrováním pod koly projíždějících aut v lokalitě Valšův Důl na hlavním tahu na Rýmařov při jejich tahu do nedalekého rybníku. Obojživelníky zachycuje každodenně pomocí speciálních zábran a přenáší je na druhou stranu silnice. Aktivitě se věnuje již od roku 2019, kdy do této aktivity zapojila rodinu i blízké kamarády. Mgr. Martina Huběnková se rovněž věnuje osvětě a vzdělávání v oblasti ochrany přírody.

Foto: Archiv M.Huběnkové

Nominována v kategorii: Cena za významný počin v ochraně životního prostředí - fyzická osoba

Z titulu funkce krajinného ekologa Agentury ochrany přírody a krajiny se Ivana Krejčová podílela na realizaci výsadeb v obci Dobrochov. Před zahájením realizace se podílela na výběru druhů stromů, keřů a dalšího rostlinného materiálu. Při této realizaci bylo vysázeno celkem 700 stromů a více jak 3000 keřů. Realizace trvala 8 let a byla dokončena v roce 2023.

Foto: Archiv I.Krejčové

Nominace v kategorii: Cena za významný počin v ochraně životního prostředí - právnická osoba

Společnost Lesy města Olomouce se zasloužila o revitalizaci dvou rybníků v katastru obce Dalov nedaleko Huzové. Důvodem byl jak technický stav rybníků, tak také akumulace vody v krajině. Návrh na úpravy vodních ploch vycházel z podnětu ředitele Ing. Janáska. Vodní plocha přesahuje svou výměrou půl hektaru. Průtočné vodní nádrže jsou napájeny potokem Březina.

Odstranění dnových sedimentů a úprava břehových porostů zvýšila retenční schopnosti území. Opravou nádrží došlo k zvětšení objemu zátopy, zvýšení bezpečnosti a zajištění funkčnosti vodního díla. Zároveň je předpoklad, že se zvýší biodiverzita drobných vodních živočichů, obojživelníků, mokřadních společenstev a živočichů vázaných na vodu.

Zpomalení odtoku a akumulace vody slouží jako podpůrný prostředek v boji se suchem. Zároveň jsou rybníky schopny při vyšších stavech vody ochránit lesní cesty, propustky a další objekty, které zajišťují zpřístupnění lesního komplexu a umožňují jeho obhospodařování.

Zadržení vody v krajině je nejen ekologický, ale i estetický prvek. Navíc se v budoucnu počítá i s rekreační funkcí mj. by zde mělo být postaveno odpočívadlo, doplněny budou i výukové prvky pro děti. 

Foto: Lesy města Olomouce

Nominována v kategorii: Cena za významný počin v ochraně životního prostředí - fyzická osoba

Mgr. Gita Matlášková vystudovala biologii a ochranu přírody na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zajímá se především o ochranu biodiverzity a ohrožených biotopů, v neziskovém sektoru je zapojená přes deset let. Od roku 2023 působí v neziskové organizaci Arnika, v současné době ve funkci vedoucí kampaně Za živé řeky. Kromě tématu přirozených řek se angažuje také v ochraně evropských pralesů na Katedře ekologie lesa (ČZU) a dlouhodobě spolupracuje s ČSOP na přímých managementech chráněných území. Konkrétně pečuje o ochranné pásmo přírodní památky Tučapská skalka, kde zrealizovala výsadbu stromů a zatravnění části pole, kde nyní provádí pravidelné sečení, svou pozornost zaměřuje i na Biocentrum v Čehovicích.

Ve svém volném čase se zabývá problematikou palmového oleje v Indonésii a ochraně tamní přírody.

Foto: Archiv G.Matláškové

Nominace v kategorii Cena za významný počin v separaci a recyklaci odpadů

Solární sušárna kalů je zařízení, které využívá sluneční energii k sušení čistírenských kalů. Tento proces snižuje jejich hmotnost a objem, což usnadňuje další manipulaci a využití, například jako palivo v cementárnách. Technologie solárního sušení je ekologická a pomáhá snížit náklady na likvidaci kalů. Zavedení solární sušárny kalů v Litovli iniciovalo město Litovel, které projekt realizovalo v areálu čistírny odpadních vod. Technologie umožňuje sušení kalů pomocí sluneční energie, čímž snižuje náklady na jejich likvidaci.

Cílem projektu byla stavba dvou solárně sušících polí a navazující plocha pro příjezd a odjezd vozidel pro odvoz sušeného kalu. Kapacita nově postavené solární sušárny kalů je 3 500 tun mechanicky odvodněného kalu za rok. Sušárnu využívá městská Vodohospodářská společnost VHS Čerlinka, přičemž vysušený kal nachází energetické využití v hranické cementárně. Solární sušárna kalů v Litovli byla realizována jako odpověď na zpřísňující se legislativu týkající se nakládání s čistírenskými kaly. Dříve se kaly používaly na zemědělské půdě, ale kvůli obsahu těžkých kovů, antibiotik a dalších látek se hledají nové způsoby jejich využití. Sušárna umožňuje ekologické a ekonomické zpracování kalů, čímž dojde ke snížení množství vody v kalu při co nejnižších provozních nákladech. Výsledkem je snížení nákladů na jeho odvoz a likvidaci.

Foto: město Litovel

Nominace v kategorii: Cena za významný počitn v ochraně životního prostředí - obec

Věci, co lidé nepotřebují, často končí v kontejneru a poté na skládce. Přitom jsou funkční a mohou sloužit dál. Ve Starém Městě je to jinak. Hračky, nádobí, knihy, nábytek a mnoho dalšího občané a chataři nosí od listopadu 2024 do re-use centra. Odtud si je odnese někdo jiný a věci se vrátí do oběhu, od skládkování tak již centrum zachránilo stovky předmětů. Město plánuje i online katalog. Lidé si doma prohlédnou nabídku re-use centra a v případě zájmu si věci rovnou rezervují.

Re-use centrum vzniklo z iniciativy města. To ho navrhlo, připravilo i realizovalo. Impulsem k realizaci re-use centra byla snaha města snížit množství odpadu, které zbytečně končí na skládkách, a tím ohrožuje životní prostředí a zdraví občanů. Zároveň také usiluje o to, být udržitelným a příjemným místem k životu. Město aktivně hledá smysluplná řešení v oblasti odpadového hospodářství a Re-use centrum je jedním z kroků, jak toho dosáhnout – umožňuje věcem sloužit dál místo toho, aby se staly odpadem. Re-use centrum se liší tím, že podporuje cirkulární ekonomiku a buduje komunitu. Navíc re-use centrum realizované přímo samosprávou je výjimečné, protože většina podobných projektů vzniká pod neziskovými organizacemi nebo sociálními podniky.

Foto: Město Staré Město

Nominace v kategorii: Cena za významný počin v separaci a recyklaci odpadů

Vratné kelímky, ruční myčka a další environmentální aktivity obce Branná

Obec Branná v průběhu roku pořádá několik akcí, z nichž nejvýznamnější je tradiční Mariánská pouť. Na těchto událostech doposud probíhal prodej nápojů v jednorázových plastových kelímcích. Nákupem vratných kelímků a ruční myčky předešla obec vzniku plastových odpadů, čímž významně snížila environmentální zátěž spojenou s pořádáním akcí.

Branná se dlouhodobě věnuje ochraně životního prostředí i dalšími způsoby. Brannenská komunita se každoročně zapojuje do akce Ukliďme Česko, a úklidy veřejných prostranství v obci probíhaly pravidelně každé jaro i v dobách, kdy tato celonárodní iniciativa ještě neexistovala.

Obec pořídila koše na separovaný odpad, které jsou rozmístěny na veřejných prostranstvích, aby občané i návštěvníci mohli snadno třídit odpad. V letošním roce bylo také realizováno čipování popelnic, což umožní od příštího roku zavést spravedlivý systém poplatků za skutečně vyprodukovaný odpad a motivovat tak občany k ještě lepšímu třídění.

Branná se hlásí k evropským iniciativám v oblasti ochrany klimatu – zastupitelstvo obce odsouhlasilo připojení k Paktu starostů a primátorů EU v oblasti klimatu a energetiky a aktuálně má zpracovaný SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima). Obec je také členem vznikajícího spolku Enerkom Horní Pomoraví, jehož cílem je podpora energetické soběstačnosti a udržitelného rozvoje regionu.

Foto: Obec Branná

Nominace v kategorii: Cena za významný počin v ochraně životního prostředí - obec

Obci Dobrochov byla udělena v roce 2022 zlatá medaile Entente Florale Europe (Evropská kvetoucí sídla) a stala se tak první a doposud jedinou obcí v rámci Olomouckého kraje a teprve třetí obcí v ČR, které byla medaile udělena. Komise evropských zahradních architektů a krajinářů ocenila zejména přístup k trvale udržitelnému rozvoji obce.

Toto ocenění nebylo zadarmo. V Dobrochově za 20 let vysadili více než 900 stromů a sedm tisíc keřů. Uvážíme-li, že vysadit strom v zemědělské oblasti znamená přesvědčit hospodařící zemědělce o účelnosti tohoto opatření, je to opravdu velké číslo. Poměrná část je vysazována komunitně a tímto způsobem je dotvářen i vztah obyvatel k obci a krajině. Přihlášení se do soutěže vyplynulo ze získání Zelené stuhy České republiky v rámci soutěže vesnice roku. Důležité je, že všechny tři komise (krajská, celostátní i evropská) ocenily zejména přístup obce k životnímu prostředí. Jednak velké rozlehlé parkové plochy, ale i obnovu starých polních cest, remízků či mokřadů, které byly zničeny intenzivní zemědělskou činností za socialismu. Provedené úpravy mají dlouhodobý charakter. Je velice těžké popsat konkrétní důvod realizace, protože to tvoří komplexní soubor opatření. Jedná se o  krajinu v intravilánu i extravilánu. Důležité ale je, že k realizaci přistupuje obec po konzultaci s architekty, úpravy v extravilánu řeší s AOPK Olomouc.

Foto: Obec Dobrochov

Nominace v kategorii: Cena za významný počin v ochraně životního prostředí - obec

Založení květnatých pásů a motýlích louček v Loučné nad Desnou

Obec se dříve jmenovala Wiesenberg - tj. Luční hora a aby se v Loučné navrátili k tradicím, již čtvrtým rokem zakládají luční trávníky, motýlí loučky apod. V každém roce vysazují plochy nové a rozšiřují je, případně dosazují plochy stávající. Dbají na pestrost a proměnlivost po celou vegetační sezónu. Důležité je pro ně zvýraznění biodiverzity a zlepšení ekologických podmínek v obci, zlepšení klimatu, zajištění potravy pro motýly, včelky, úkryt pro brouky a také podpora diverzity krajiny.

Do spolupráce jsou zapojeny i děti ze základní a mateřské školy, kdy vysévají své vlastní louky a luční pásy, v průběhu roku tyto prostory i obhospodařují, mohou se zde učit i rozpoznávat rostliny.

Vzhledem k původnímu názvu obce, horskému prostředí, umístění v CHKO Jeseníky jsou louky a luční porost vítané jak odborníky, tak občany či turisty.

Foto: Obec Loučná nad Desnou

Nominace v kategorii: Cena za významný počin v ochraně životního prostředí - právnická osoba

Foto: Malínské aleje, z.s.

Nominován v kategorii: Cena za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí

RNDr. Jiří Zbořil je dlouholetým jednatelem Českomoravské myslivecké jednoty a místopředsedou Okresního mysliveckého spolku v Olomouci. RNDr. Jiří Zbořil je příkladným myslivcem, který se zasloužil o edukaci dalších členů myslivecké jednoty, ale i veřejnosti. Je autorem dětské encyklopedie myslivosti Naše zvěř a stál i u vzniku olomoucké Mezinárodní výstavy psů Floracanis. Výstava se pořádá dle výstavního řádu FCI a je přístupná psům a fenám všech plemen zapsaných v plemenných knihách uznaných FCI. Nominovaný se speciálně věnuje i výcviku mysliveckých psů.

Velký význam myslivosti spatřuje v ochraně přírody a krajiny, v neposlední řadě péči o kulturní dědictví. Napomáhá při redukci invazivních druhů živočichů v krajině. Pečuje o genofond původní zvěře.

Věnuje se vzdělávání, což patří mezi ústřední témata v činnosti Okresního mysliveckého spolku, a to v oblastech vzdělávání základního – kurzech myslivosti, a vzdělávání následného – kurzech pro myslivecké hospodáře. Dále tématice vzdělávání mladé generace v rámci kroužků mladých myslivců a ochránců přírody. V neposlední řadě organizuje odborné semináře, naučné besedy či projektové dny.

Foto: