Kam jinam jet na kolo, než do Jeseníků. Proto vznikly na Šumpersku nové tématické cyklookruhy, z nichž si jistě vyberou všichni cykloturisté. Cyklookruhy na Šumpersku propojují zajímavá přírodní i historická místa. Je na výběr z celkem 16 okruhů s různým zaměřením a s celkovou délkou 342 kilometrů. A protože jízda na elektrokole je novým fenoménem, jsou na zdejších okruzích také nabíječky pro vyznavače této cykloturistiky. Na trase okruhů Vás čeká spousta historických, kulturních i přírodních zajímavostí. 

Krásná, funkční a zdaleka viditelná dráha po celé své délce se nachází na černé FIS sjezdovce. Jízda je zábavná pro všechny děti i jejich doprovod. Má tunel pod nástupištěm lanovky a dva karusely, tedy otočky o 360°, díky kterým se kilometr dlouhá jízda promění v čiré dobrodružství pro malé i velké. Je zároveň viditelná tak, aby rodiče mohli po celou dobu sledovat svoje ratolesti. Vedle dráhy poroste botanická a bylinková zahrada s vyhlídkovými místy pro odpočinek. Bobová dráha na Kraličáku je jednou z dalších realizací naplňujících dlouhodobé motto: „Rosteme s vámi.“ 

Cílem vytvoření prohlídkových okruhů bylo rozšíření poskytovaných služeb Turistického informačního centra během letních prázdnin a návštěvníkům města Prostějov ukázat v rámci nových prohlídkových okruhů architektonické dominanty, včetně běžně nepřístupných prostorů a míst. 

Prostějov nabízí šest tematicky zaměřených okruhů. Jsou jimi prohlídka centra města, která představuje nejzajímavější památky Prostějova, prohlídka kostela Povýšení sv. Kříže, ukazující exteriér a interiér gotického chrámu, prohlídka 66 metrů vysoké radniční věže, na kterou navazuje okruh nádhernými reprezentativními interiéry nové radnice. Další okruh je věnován historii prostějovské židovské komunity. Jde o okruh zaměřený na prostějovskou židovskou komunitu a vede od zámku, přes ulici Školní, nám. Svatopluka Čecha, ulice Demelovu, Křížkovského a končí u tzv. Špalíčku. Novinkou roku 2022 je samostatný okruh věnovaný secesnímu skvostu Národní dům. Tyto prohlídky s průvodcem doplňuje individuální okruh Po stopách Jano Köhlera, který zájemci absolvují sami s mapkou. 

Zpestřením turistické sezóny jsou speciální prohlídky s primátorem. Zájemci o tyto prohlídky, které vede pan primátor osobně, mají možnost vidět i běžně nepřístupné prostory radnice jako primátorskou pracovnu, zasedací místnost rady nebo bývalý předpokoj prostějovských starostů. 

Muzeum harmonik v Litovli vzniklo z daru unikátní soukromé sbírky akordeonů a heligonek pana Jiřího Sedláčka. Sbírka obsahuje více než 330 nástrojů a je největší svého druhu ve střední Evropě.
Smyslem zřízení muzea je připomenout návštěvníkům vynikající řemeslnou práci našich předků.
Nové muzeum nabízí moderní expozici a zajímavý zážitek v podobě interaktivních prvků nebo shlédnutí osobitého videa se sběratelem.
Přáním sběratele je, aby tato jedinečná sbírka byla zachovaná pro další generace. 

Uvedený poutní kostel, postavený v letech 1681- 1690, byl významným poutním místem Moravy. Stavbu inicioval olomoucký biskup Karel z Lichtenštejn-Kastelkornu, projektantem byl císařský stavitel Giovanni Pietro Tencalla. Ročně sem přicházelo cca 30 procesí, což bylo 10 až 13 tis. poutníků, v roce 1888 dokonce cca 50 tis. osob. Po ukončení II. sv. války se kostel stal součástí vojenského prostoru Libavá, od 1.1.2016 byl při optimalizaci vojenského újezdu kostel vyňat a stal se majetkem obnovené obce Město Libavá. Vlastnictví kostela socialistickou armádou mělo pro kostel, přilehlou piaristickou kolej a celou vesnici katastrofální následky. Záměr kostel zbourat se sice nepodařil, avšak dopady hospodaření tehdejší armády společně s okupační sovětskou armádou od roku 1968, celý areál nenávratně poznamenalo. Záchranné práce zahájené v roce 1991 z prostředků MO AČR uvedly kostel do použitelného stavu, avšak bez původního lesku a slávy. Zachráněný, ale zavřený kostel po dohodě s obcí občas na telefonickou žádost otevřel pro organizované zájezdy spolek Lubavia. Pro zvýšený zájem jej nyní otevírá a zpřístupńuje spolek Lubavia každý lichý týden v sobotu a neděli.

Skauti z Velkého Týnce zde dlouhodobě pořádají své kulturní programy, pomáhají při obnově a údržbě okolí, obnovili úplně zničenou Královskou studánku. Tak ruku v ruce spolek a středisko skautů postupně vrací život do zapomenutého kouta Olomouckého kraje. Tragický osud celého prostoru začíná svou atmosférou lákat stále více návštěvníků a nevšední interiér kostela začíná být i zajímavým místem pro uzavření manželství.

O důvodech vzniku a směru činnosti Okrašlovacího spolku Lubavia se lze více dozvědět na spolkových stránkách, z článků v regionálním tisku, reportážích v ČR Olomouc, z dokumentů např. Stíny nad Libavou, Diagnóza Libavá.

Svůj život na Libavsku a jeho historii shrnul Jindřich Machala také v knize Kronika Libavska.

Elektrárna Dlouhé stráně, jejíž technologie jsou hluboko pod zemí a horní nádrž naopak v nadmořské výšce 1350 m, slouží jako obří akumulátor elektrické energie. V energetické soustavě je užitečná při využití přebytku energie, která se používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, a především v období nedostatku energie, kdy elektřinu naopak vyrábí a dodává do sítě. Stále větší význam elektrárny spočívá ve vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů a předcházení blackoutům. 

Na výstavbě elektrárny se podílely především české firmy. Jejich práce dnes, více než 25 let od zahájení provozu elektrárny, přináší užitek všem uživatelům. Elektrárna v dnešní nestabilní době zajišťuje stabilitu české přenosové soustavy. Původně byla elektrárna vybudována na vykrytí nesouladu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v noci a v době denních špiček. Dnes svou operativností, možností rychlého najetí do ostrého provozu a velkou kapacitou nádrží pomáhají Dlouhé stráně už čtvrt století udržovat stabilitu české přenosové soustavy a předcházet možným blackoutům. 

Jde o největší přečerpávací elektrárnu v České republice. Za 25 let provozu se na Dlouhých stráních vyrobilo přes 10 milionů megawatthodin elektrické energie. Z toho samotná přečerpávací elektrárna vyrobila 9 972 799 MWh a přidružená malá vodní elektrárna 10 697 MWh elektrické energie.

Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena v polovině 90. let 16. století na panství moravského rodu pánů ze Žerotína Janem mladším ze Žerotína. Nejstarším dokladem její existence je první známý filigrán z roku 1596.

Po více než čtyřech staletích nepřetržitého provozu je dnes tato významná kulturní a technická památka s tradiční ruční výrobou papíru nejstarším pracujícím podnikem svého druhu v zemích střední Evropy.

V objektu Ruční papírny je zpřístupněno specializované Muzeum papíru s expozicemi dějin manufakturní a průmyslové výroby papíru a specializované prodejna ručních papírů a výrobků z ručního papíru.

Jezernické viadukty jsou vlastně dva mosty postavené vedle sebe, které překlenují údolí potoka Jezernice a dvě menší silnice. Stavba staršího cihelného mostu pro jednu kolej byla dokončena v roce 1842, ale do provozu byl uveden až v roce 1847. Novější kamenný most byl zprovozněn roku 1873 při rozšiřování trati na dvoukolejnou.

Délka mostu je 426,44 m, je tvořen celkem 42 oblouky z toho 35 většími (světlost 7,59 m) a 7 menšími oblouky (světlost 5,69 m), tloušťka kleneb 0,63 m. Celková šíře mostu byla 8,8 m, výška až 10,6 m. V letech 1998–2001 v rámci modernizace II. tranzitního železničního koridoru byly viadukty kompletně rekonstruovány, klenby byly nově vyzděny, na lícních stěnách byly použity mrazuvzdorné cihly. Hlavní nosnou konstrukci tvoří železobetonové klenby, kotvené do cihelných kleneb kovovou sítí. Při rekonstrukci byl kladen velký důraz na zachování původního vzhledu. Čelní zdi byly znovu postaveny z původních kamenů. Při rekonstrukci byla šíře mostovky zvětšena na 10,6 m.

Olomoucký orloj je monumentální hodinářské a astronomické dílo středověku. Počátky jeho výstavby spadají do 15. století, první nezpochybnitelná zmínka o existenci orloje je však z roku 1519. Radniční orloj prošel mnoha úpravami – měl podobu gotickou, renesanční i barokní. Současná podoba je vytvořená Karlem Svolinským a pochází z 50. let 20. století a je poplatná tehdejší estetice socialistického realismu. Každý den ve 12 hodin se dávají do pohybu figurky dělníků, rolníků a pracující inteligence a k tomu zvonkohra vyhrává hanácké lidové písně. 

Podle legendy vznikl v letech 1419 – 1422, ve skutečnosti ale spíše až v souvislosti s pozdně gotickou přestavbou radnice. V letech 1573 – 1575 byl orloj upraven za účasti profesora vídeňské univerzity, astronoma a matematika Pavla Fabricia a olomouckého hodináře Hanse Pohla. V průběhu staletí však byl orloj několikrát přestavován a modernizován. 

Nejstarší funkční kamenný most na Moravě a po Karlově mostě v Praze a mostě v Písku třetí nejstarší v ČR. 

Svatojánský most byl postaven v roce 1592 a patří k nejkrásnějším stavbám ve městě. Je dlouhý přibližně 60 metrů, stojí na 6 pilířích a uprostřed je osazen sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Sturmera. Monumentální most patří mezi významné technické památky nejen ve městě, ale v celé republice. Most i socha sv. Jana Nepomuckého jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Na samém vrcholu Bukového kopce, v nadmořské výšce 625 m n. m. stojí rozhledna Bukovka. Po zdolání 111 schodů se dostanete na vyhlídkovou plošinu, která se nachází v 18 metrech nad terénem. Z rozhledny je nádherný výhled na údolí Desné, hřeben Jeseníků, Rychlebské hory a masiv Králického Sněžníku. V přízemí rozhledny je útulna pro turisty, kterou lze využít k odpočinku nebo se schovat před nepřízní počasí. K rozhledně se mohou turisté vydat i okružní naučnou stezkou, která měří 8,5 km a začíná i končí u rapotínského obecního úřadu. Při zpáteční cestě půjdou turisté přes lesní balneo, které nabízí příjemné osvěžení studenou vodou ve dvou různě hlubokých kádích na nohy a jednou speciální kádí na ruce a předloktí. Dále si zde mohou vyzkoušet chůzi na boso po kamínkách různých tvarů a velikostí. Informační panely na stezce seznámí návštěvníky s místními zajímavostmi nebo získají instrukce k severské chůzi Nordic Walking. Celý okruh naučné stezky je značený žlutou turistickou značkou. 

Výjimečná kamenná rozhledna na vrcholu Větrov, odkaz a věrná replika historické rozhledny ze Sněžníku, postavená v historizujícím stylu s malou a velkou věží, se vstupním sálem s lomenou klenbou, s točitým žulovým schodištěm, s krakorci a s vyhlídkami s cimbuřím. 

Nadhledna Háječek má unikátní technické parametry: železná rozhledna je smontována ve tvaru tříboké šikmé konstrukce, celková výška je 30 metrů, poslední plošina je ve výšce 27 metrů. Odborný název tvaru je dle architekta nadhledny Zdeňka Fránka „hyperbolický paraboloid.“ Rozhledna má celkem 144 schodů.

 Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu mezi Svébohovem a Zborovem. Vrch Háječek leží v nadmořské výšce 603 m.n m. Z rozhledny je možné vidět Hrubý i Nízký Jeseník, Praděd, Orlické hory, Drahanskou i Zábřežskou vrchovinu a přírodní park Březná.

 Stavbu rozhledny inicioval a je i investorem patriot zdejšího kraje Ing. Pavel Odstrčil a jeho spolek JAMAPA z.s. Spolek stojí také za projektem naučné stezky Nebe, peklo, země, ráj, která přivede turisty až na vrchol hory Háječek s nadhlednou.

 Rozhledna má za cíl zviditelnit obec Svébohov, okolní region a také přírodní park Březná. Cílem je učinit celou oblast atraktivnější pro turisty. Nadhledna leží na trase, která propojuje obec Zborov a Svébohov. Nadhledna Háječek leží i na trase naučné stezky Nebe, peklo, země, ráj, která tak získá další atraktivní cíl putování. 

Rozhledna Velký Kosíř se nachází na vrcholu Velkého Kosíře, nejvyšším bodu Hané (442 m n. m.) mezi Drahanskou vrchovinou a hanáckou nížinou. Její stavba byla dokončena v roce 2013. Na kruhové kamenné podezdívce stojí dřevěná příhradová konstrukce zpevněná ocelovými prvky. Do podstavy kužele je umístěno základní zázemí nutné pro provoz rozhledny. Z vyhlídkové plošiny kruhového půdorysu ve výšce 25 m, zakončené lehkou prstencovou stříškou, je vidět Haná jako na dlani, za krásného počasí můžete vidět dokonce i vysílač na Pradědu v Jeseníkách. Výška rozhledny je 28 m. 

Rozhledna byla vybudována z podnětu starostů obcí Mikroregionu KOSÍŘSKO. Stavba byla zahájena v říjnu 2012, své první návštěvníky přivítala v červnu 2013. Autorem stavby je uznávaný moravský architekt M. A. Svatopluk Sládeček. Rozhledna je hojně vyhledávána turisty i místními občany, tradici již získala zářijová akce pro děti z MŠ a ZŠ obcí mikroregionu „S dráčkem na Velký Kosíř“. 

Myšlenka obnovit rozhlednu byla častým tématem hovorů starostů obcí z okolí Velkého Kosíře i námětem ze strany občanů. Rozhledna se nachází na místě bývalé rozhledny slavnostně vztyčené v roce 1927 místním turistickým spolkem. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce, dosahovala do výšky 26 m a stála zde až do roku 1939, kdy byla pro špatný technický stav odstraněna. Kolem nové rozhledny vedou dvě turistické značené cesty a naučná stezka Velký Kosíř. 

Jedná se o důležitou dominantu na místě opředeném mnoha mýty. Schodiště je dřevěné s oplechovanými stěnami i střechou a již během výstupu se otevírají návštěvníkům zajímavé pohledy na okolní krajinu přes kruhová okénka ve stěně schodiště, které navíc působí velmi bezpečně a pohodlně, což potvrzují i lázeňští hosté z blízkých Slatinic. 

Rozhledna Kopaninka byla postavena v roce 2018 dle návrhu a projektu Ing.Martina Nováka. Nachází se přibližně  300 m jižním směrem od obce Repechy, v nadmořské výšce 621 m n. m. 

Prvotním autorem myšlenky byl v roce 2011 Ing. Petr Švadlena, tehdejší ředitel vojenských lesů Plumlov. Na realizaci tohoto nápadu pak začali pracovat Břetislav Usnul a Pavel Horák. Klíčovým momentem pro zahájení stavby byly přísliby finančních příspěvků z Olomouckého kraje a z Ministerstva pro místní rozvoj. Dnes rozhlednu Kopaninka využívá široká veřejnost, zejména z Olomouckého kraje, avšak nejsou výjimkou ani  návštěvníci z druhého konce republiky či ze zahraničí. 

Drahanská vrchovina je nádherná. Její kouzlo a přitažlivost spočívá především v přírodě a krajině. Z pohledu turistiky je ještě málo objevovaná, téměř zapomenutá. Ve srovnání s nedalekým Moravským krasem je pak doslova popelkou na mapě turistických atraktivních míst. Iniciátoři projektu rozhledny si byli vědomi toho, že každá lavička, umístěná na krásném místě s výhledem, přitahuje návštěvníky a dává krajině tvář. Pokud se pak místo vysune nad okolní lesy, nabídne dechberoucí výhledy, které nemají konce. 

Na stavbu rozhledny Kopaninka byly použity přírodní materiály – smrková kulatina z nedalekého Repešského žlebu a kámen Moravská droba z lomu Luleč u Vyškova. Konstrukce je navržena velmi subtilní, proto při pohledu působí vzdušně a elegantně. Citlivé architektonické ztvárnění ze dřeva, kovu a kamene dokonale zapadá do zdejší krajiny. Celková výška stavby je 22 metrů, výška vyhlídkové plošiny 18 metrů a počet schodů 89. Při dobrém počasí nabízí Kopaninka úžasné výhledy nejen do rovin Hané, ale i dále na Slovensko a do Polska. A rovněž nádherná panoramata Orlických hor, Králického sněžníku, Jeseníků, Beskyd, Hostýnských hor, Javorníků a Bílých Karpat. 

Tančírna v Račím údolí je unikátní stavba z roku 1906 stojící v podhůří Rychlebských hor. Bohatý společenský život vystřídala poválečná doba postupného úpadku a chátrání budovy včetně jejího okolí. V roce 2008 ji jako státní majetek koupila obec Bernartice a zachránila ji před úplným zánikem. Slavnostní otevření v roce 2015 znamenalo restart zašlé slávy. V současnosti je Tančírna vyhledávaným cílem místních obyvatel i návštěvníků z celé republiky, kteří si mohou vybrat z pestrého kulturního programu – koncerty, workshopy, recitály, autorská čtení, divadlo, výstavy, filmový festival, spojeného s návštěvou místní kavárny. V neposlední řadě je to místo, kde „genius loci“ tančírny oslovil mnohé zájemce i o svatební obřad a vydání se na společnou cestu životem. 

Penzion Kovárna se nachází v horní části obce Lipová lázně. Vznikl renovací objektu bývalé kovárny postavené v 18.století. Při přestavbě objektu byla snaha o maximální zachování původní architektury s vytvořením podmínek pro pohodlnou a příjemnou dovolenou po celé roční období. S kapacitou 19 lůžek, restaurací, jídelnou, salónkem a venkovním posezením u otevřeného krbu umožňuje trávení dovolených jak jednotlivcům, tak i rodinám či skupinám. K objektu patří vlastní vlek (délka 200m), který je přímo nad penzionem, parkoviště s kapacitou až 19 osobních automobilů.

Byliny a moudrost přírody, to je koncept Herbaria. Místo inspirované divokostí lučního kvítí a moudrostí přírody. Harmonie a klid zahradního života přímo u Mlýnského potoka, v těsné blízkosti centra města Olomouc a přitom v soukromí zeleně. Proměňte Vaše sny a představy o svatebním dni ve skutečnost. V Herbariu se postarají o hladký průběh celé události a Vy už můžete jen vnímat sebe navzájem a emoce kolem.

Herbarium boutique hotel je menší designový hotel, který s láskou a citem vytvořila paní Alena Šišmová. Splnila si tak svůj celoživotní sen a spolu s rodinou v prostoru městských zahrádek od základů vybudovala zcela neopakovatelný koncept, který se brzy stal součástí a jedním z kouzelných míst Amazing Places. V Herbariu můžete uspořádat menší svatby a eventy s nezaměnitelnou atmosférou. Ubytovat se v jednom z šesti lučních butikových pokojů a dopřát si zasloužený klid, odpočinek a harmonii. Nebo můžete jen tak přijít do zahrady či prostoru s kapradinovým stropem na výbornou regionální snídani z poctivých farmářských surovin a jen být, spolu a teď.

Láska k designu, přírodě, zahradnímu životu a rostlinám. Touha po vytvoření místa, kde se budou scházet lidé se společným záměrem zpomalit a propojit se s přírodou. Nikam nespěchat a předat místu kus sebe. Vytvořit místo s duší, které Vás získá svou atmosférou.

Umístění v blízkosti centra města a přitom v obklopení přírody a zeleně. Rodinný a individuální přístup. Soukromí a klid. Designové spojení lokální přírody a zahradního života, inspirované starými herbáři a skleníky.

NÁŠ MLÝN je projekt, který probouzí k životu po desetiletích spící Ochozský mlýn, který se nachází v Rakovském údolí na kraji Ochoz u Konice. Náš mlýn je zázemím pro zajímavé zážitky, nápady a lidi, kteří chtějí svou vášní „nakazit“ druhé. Náš mlýn je projekt o úniku do přírody, a hlavně o odpočinku. Je to projekt, který se stále vyvíjí a roste. Teď si hosté mohou prostory našeho mlýna pronajmout na pár dnů na soukromou událost, a díky tomu pak budeme mít prostředky Náš mlýn i nadále budovat. Našim snem je vytvořit hotel o šesti pokojích s přírodním wellness a perfektní kuchyní. Přejeme si, aby hosté mohli k nám přijít kdykoliv budou chtít a my budeme připraveni jim dopřát ty nejkrásnější zážitky a chvilky odpočinku. 

Myšlenka Našeho mlýna vznikla v našich hlavách, v touze setkávat se s přírodou a dalšími lidmi podobného ražení. Mlýn má byt multifunkční kreativní prostředí, kde si budeme moci odpočinout, tvořit, setkávat se a užívat si společné chvíle s lidmi, co máme rádi. Prozatím prostor může využít kdokoliv, kdo si včas prostory rezervuje na soukromou událost. V budoucnu bychom si moc přáli mít zde hotel s kavárnou a wellness, který bude otevřen široké veřejnosti. 

Jsme dva mladí architekti, třicetiletí, čerství manželé. Po 9 letech intenzivního života ve městě jsme se rozhodli vrátit se k podstat a k přírodě. Objevili jsme místo, které můžeme vytvářet, vyvíjet naše myšlenky a můžeme se tam kdykoliv vracet. Můžeme potkávat spoustu lidí, vymýšlet nové projekty, a hlavně užívat si sebe, svých blízkých a života. Od začátku jsme se řídili myšlenkou potkat lidi podobného ražení, a nabídnout jim prostředí, kde mohou trávit hezké chvíle obklopení krásnou přírodou. Vytvořili jsme místo, kde je možné se věnovat sami sobě, svým blízkým, být spolu a užívat si společné a nezapomenutelné chvíle naplno. Naše přání bylo zpomalit, proto si přejeme, aby si každý člověk, který přijede na mlýn, dopřál čas a klid na všechno co chce dělat. 

Milujeme přírodu v kombinaci s architekturou. Máme rádi hezké prostředí. Snažíme se přistupovat k celému projektu citlivě, využíváme přírodní materiály.

V průběhu naší rekonstrukce jsme myšlenky stále vyvíjeli a pokračujeme v tom i nadále. Téměř vše na mlýně děláme pomocí rodiny a přátel a jsme za to vděční. Využíváme kvalitní výrobky, v rámci stavby jsme využívali místní řemesla a čeští designery. V interiéru klademe vysoká nároky na funkčnost a design. Prostory mlýna vyvíjíme, a proto každý rokem vše vypadá jinak, lépe. 

Zámecký park v Čechách pod Kosířem, rozkládající se na ploše 21,5 ha, patří mezi nejcennější romantické parky v České republice, kterým se každoročně projde na 200.000 návštěvníků. Jeho podoba, historie a příběhy k němu se vážící jsou propojeny s původně portugalským rodem Silva-Tarouca, proslulým dlouhou tradicí zájmu o zahradní a krajinářskou tvorbu. Zámek je také významný častými pobyty malíře Josefa Mánesa mezi lety 1849–1871, který park zachytil v mnoha svých romantických dílech. 

Ke svatebním obřadům je park pravidelně využíván od roku 2012 po nákladné a stále probíhající revitalizaci. Společně s oranžérií, historickými interiéry a kvalitně vybudovaným zázemím je zámecký park ideálním místem pro svatební obřady, hostiny, oslavy a další akce. Každoročně se v areálu koná přes 30 svatebních obřadů. Každému z nich je věnována pečlivá individuální pozornost. 

Ve druhé polovině 20. Století byl zámecký areál notně zdevastován trvalým zanedbáváním údržby a snahou vymýtit vzpomínku na působení rodu Silva-Tarouca. Poté, co areál přešel do rukou Olomouckého kraje, bylo přistoupeno k rozsáhlé revitalizaci, která s přestávkami probíhá dodnes. Cílem je vytvořit kulturní centrum nadregionálního významu. 

Nádherné interiéry – romantický park – zajímavé akce – poutavé příběhy

Bohatá historie místa nám zanechala unikátní příběh místa, které je spojeno s životními osudy lidí sahajícími do hluboké historie. Návštěva místa, kde se promíchaly mnohé lidské osudy nabízí hluboký emocionální zážitek.

OLOLOĎ je služba pro veřejnost spadající pod spolek Řeka Morava pro Olomouc. Ten vznikl v roce 2015 a jeho hlavním cílem bylo oživit olomouckou řeku a zprostředkovat díky plavbám na lodích místním i turistům pohled na město a jeho okolí z jiné perspektivy. OLOŠLAP se stal suchozemskou variantou s podobným cílem, tedy oživit město a nabídnout prohlídky centra formou u nás v republice do té doby nevídanou a jedinečnou. K prvnímu OLOŠLAPU přibyl později další, OLOŠLAP Žánek – postavený na míru, jediný svého druhu na světě. 

Za nápadem, realizací i samotnou službou stojí Mgr. Šimon Pelikán, zakladatel spolku. Inspiraci našel v zahraničí, kde podobné služby zaznamenávají úspěch, v oblibě je mají místní, ale především podporují růst turismu. OLOŠLAPY využívají primárně návštěvníci skrze poznávací jízdy městem, dále školní výlety, rodinné oslavy, firmy či skupinky přátel při narozeninách nebo loučeních se svobodou.

Konstrukce OLOŠLAPu Žánek vychází z legendárního vozu Volkswagen T1 a podobný zřejmě nikde nenajdete. V naše případě se ani u jednoho z OLOŠLAPů nejedná se o beerbike, se kterým mohou být někdy chybně zaměňovány. I na našich vozech je možné občerstvení, ale to má spíše charakter degustace. Služba se odlišuje svou formou – primárně slouží k poznávání města Olomouce a společenským setkáváním.

Litovelské Pomoraví nabízí velké množství zajímavých míst, které jsou často velmi nenápadné, ale zaslouží si Vaši pozornost. Formanské vozy provezou své návštěvníky touto malebnou krajinou. Bez spěchu a v klidu si můžete vychutnat kousek hanáckého světa a to tou nejtradičnější formou cestování, ve voze taženém koňským spřežením.

Formanské vozy jsou společný projekt nadšenců světa koní, kteří již několik let působí na Lovecké chatě a zážitkové společnosti Gm5 s.r.o..

Přiblížit svět koní i lidem, kteří si jej nemohou užít ze sedla. Přinést zážitek celým rodinám, přátelům a známým, nebo i lidem s těžkým handicapem. Znovuobnovit tradici jízdy koňským spřežením, která byla na Hané opravdu veliká, ale v současné době téměř vymizela. Zdejší příroda a tradiční místa v okolí si zaslouží naši pozornost.

Snažíme se, aby výlet Formanským vozem nebyl pouhopouhou projížďkou, i když ta je srdcem našeho projektu. Cílem je, aby se v průběhu cesty návštěvníci o našem kraji, jeho zvycích i krásném jazyku hanáckého nářečí dozvěděli něco víc, než je na informačních tabulích a brožurách a aby se také pobavili a rádi náš kraj znovu navštívili. Velké vozy disponují i televizí se zábavně-poučnými nahrávkami, jsou bezbariérové a v neposlední řadě návštěvníky potěší pípa k točení vychlazeného místního piva po dobu jízdy.

Od horní nádrže PVE Dlouhé stráně po asfaltové cestě  se sjíždí až do Koutů nad Desnou. Zájemcům o jedinečný 17 km dlouhý sjezd půjčíme nejen koloběžku, ale i helmu. Na trase se jezdci mohou kochat výhledy na nejvyšší horu Jeseníků, sledovat skály, kterými se pyšní jesenické vrcholy a mohou si prohlédnout technické zajímavosti, jako je horní nádrž k PVE Dlouhé stráně a po hrázi dolní nádrže dojedou až do Koutů nad Desnou.

Areál Kouty nad Desnou, je sportovní areál, který provozuje aktivity pro lidi, kteří chtějí sportovat a vyzkoušet si něco, co nabízí místní příroda a kopce.

Sjezd se provozuje v krajině, kde zasahoval člověk, aby vybudoval  obrovské jedinečné dílo, ale příroda zůstala ve své kráse nedotčena. 

Zlatorudný skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce funkční repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji. Ve dvou srubech vám bude předvedeno drcení zlaté rudy a při rýžování zlata a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. 

V letech 1994 až 1998 připravují členové Klubu přátel Zlatých hor ve spolupráci s Městem Zlaté Hory studii pro projekt hornického skanzenu. Pro výběr vhodné lokality je využita návrhová studie našeho člena Romana Pavlíka z r. 1991, z níž nejlépe vychází ohyb v údolí říčky Olešnice. První drcení rudy v hotové, funkční replice zlatorudných mlýnů proběhlo létě roku 2001. Od té době proběhlo další rozšíření skanzenu o zlatokopecké sruby, hornickou osadu, tavící pec a závodiště v rýžování zlata.  

Dlouhá a velmi pestrá historie hornictví a těžby zlata sahající do dávného středověku. Kolonizace celého regionu je velmi úzce spjata právě s výskytem zlata. Iniciátory kolonizačních aktivit byla dvě biskupství - na severu vratislavské a na jihu olomoucké. Tyto skutečnosti se plně projevily při osídlování zlatohorska, které se pro svá bohatá naleziště zlata stalo na dlouhá léta předmětem sporů mezi moravskými a slezskými zeměpány. Majiteli Zlatohorska byli převážně opavská nebo olešnická knížata. Teprve od druhé poloviny 15. století se území natrvalo stává součástí vratislavského biskupství (Vratislav - dnešní Wroclaw). 

Jedinečné funkční repliky vyrobené ručně mistry svého řemesla. Vodou poháněné středověké hornické mlýny zhotovené podle dobových nákresů – z knih Jiřího Agricoly Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Původní středověký vodní náhon byl hlavně využíván k rozplavování svahu nad pravým břehem Olešnice, kde byly takto těženy zlatonosné sedimenty. Do těchto míst vede místní naučná stezka, která jednak označuje místo, kde „voda teče do kopce“, a jednak informuje o geologii lokality či zdejší přírodě. Součástí prohlídky je i samotné rýžování zlata. 

Jsme společnost, která se zabývá sportovním parašutismem a letectvím. Lidé za námi přijíždějí, aby zažili bezpečný zážitek v podobě tandemového seskoku či kurzu parašutismu. Pořádáme mezinárodní soutěže i Mistrovství světa v parašutismu. Z letecké sféry nabízíme klientům vyhlídkové lety, let pilotem na zkoušku či aerotaxi. Toto vše probíhá na našem letišti v Prostějově.  

Společnost založil Mrg. Martin Dlouhý, který je nyní ve sportovním parašutismu přes 30 let. Podařilo se mu, aby společnost dosáhla světové úrovně ve světě parašutismu a dále pracuje na tom, aby se tento sport více dostal mezi další nadšence. Naším cílem je dostat parašutismus do povědomí lidí a ukázat jim co tento sport dokáže nabídnout.

Skáčeme ze 4000 metrů, jako jedni z mála v republice. Dbáme na 100% bezpečnost a profesionalitu. Chceme, aby se klienti při seskoku cítili příjemně a zážitek si co nejvíc užili.