Návrh na nominaci paní Hany Kuželové na udělení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje vzešel z několika aspektů. Navržená se věnuje pečení perníků více než pětadvacet let a přitom vychází z osvědčené, a lze říci tradiční receptury, která je obdobná v celém českém prostoru. Své znalosti rozšiřuje nejen praxí, ale také studiem dostupné literatury a výměnou zkušeností s pernikáři z celé republiky.

Poněvadž výroba perníků nebyla vázána jen na jednu oblast (přestože tzv. pardubické perníky jsou nejproslulejší) a produkce perníku byla všude velmi podobná, nelze tedy hovořit o nějakém speciálním hanáckém perníku.

Perníkářská výroba paní Kuželové se drží osvědčených tradičních postupů, přičemž pochopitelně využívá také moderních pomůcek (hnětač, elektrická pečící trouba apod.). Výrobě perníku do jisté míry podřizuje chod domácnosti a rodiny, která se částečně podílí i na procesu výroby a prodeji. Perníky paní Kuželové jsou ceněny a hodnoceny jako kvalitní a tradiční, a jako takové šíří dobré jméno Hané nejen po celé České republice, ale také na Slovensku. Jejich kvalitu dokládá mj. také každoroční účast na Muzejním adventním trhu v Hradci Králové, kde pořadatelé vybírají výhradně osvědčené a kvalitní lidové výrobce.

CELLOWEEN je originální projekt hudební skupiny ARRHYTHMIA a Moravské školy tance, propojující rockovou, metalovou, ale i klasickou hudbu v podání skupiny ARRHYTHMIA (4 violoncella a bicí sestava) se současným tancem na klasické téma Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile.

Cílem projektu je přiblížit „klasické“ nástroje, současný tanec a zejména pak českou kulturu širokým masám napříč generacemi. Projekt má vzhledem ke svému tématu i výchovný charakter – mj. byly realizovány koncerty pro studenty středních škol.

Díky pozitivním ohlasům veřejnosti bude projekt dál rozvíjen a realizován i v dalších letech, a to jak formou večerních představeních, tak výchovných koncertů. Na rok 2020 je již naplánováno několik představení napříč Českou republikou, v jednání je také realizace v zahraničí.

Vlastivědné muzeum v Olomouci na výstavě Víc než orloj představilo unikátní dar z německé soukromé sbírky. Nové akvizice v kontextu děl z fondů Vlastivědného muzea v Olomouci jsou prezentovány na výstavě, jež byla věnována dílu Karla Svolinského, všestranného umělce spjatého s Olomoucí. Cílem přehlídky bylo ukázat proměnlivé dílo mnohostranného výtvarníka, kterého zná moravské a olomoucké publikum převážně jako tvůrce orloje na místní radnici

Na kvality tohoto díla poukazují dvě unikátní velkoformátové kresby uhlem, dva návrhy pro kruhová zobrazení měsíců Září a Říjen, které sloužily mozaikářům orloje jako předloha v měřítku 1:1. Na rok 2019 připadlo výjimečné půltisícileté výročí první známé písemné zmínky o olomouckém orloji. Vlastivědné muzeum připravilo k tomuto pětistému výročí rozsáhlou výstavu s názvem Olomoucký orloj / 500 let od první písemné zmínky.

Výstava kromě trojrozměrných exponátů prezentovala i celou řadu dalších cenných archivních, plánových a obrazových dokladů vývojových etap orloje. K nejpozoruhodnějším exponátům patřila rekonstrukce číselníkové části orloje z roku 1746 se složeným ukazovacím soukolím astronomického číselníku včetně unikátního Fabriciova astrolábu, dále vzácně dochovaná kalendářní deska na léta 1746–1847 nebo soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898.

K vidění byly i malířské návrhy a realizace z dílen významných malířů, jako byli Jan Kryštof Handke, Richard Bitterlich, Jano Köhler či Karel Svolinský. Autorem výstavy byl Mgr. Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově, p. o.

Emily-Joy Smith studovala na Joyce Mason School of Dance v Scunthorpe, dále absolvovala několik kurzů a stáží, kde se zdokonalovala v baletní technice (York Scholars, Northern Ballet Theatre, Arts Educational School, Classical Course v London Studio Centre). Po studiu působila v Souboru Sarasota Ballet Company na Floridě, od roku 2012 tančila jako sólistka v souboru Vienna Festival Ballet.

Členkou baletního souboru Moravského divadla v Olomouci je od sezony 2015/16. V roce 2017 získala Cenu MDO za nejlepší ženský jevištní výkon v sezoně 2016/2017.

V roce 2019 se umístila v širších nominacích na cenu Thalie za ztvárnění chrámové tanečnice Nikie v inscenaci baletu Ludwiga Minkuse Bajadéra, který měl v Olomouci premiéru 22. března 2019. Zařazení do širší nominace znamená vzhledem ke konkurenci v oboru významné ocenění umělecké práce nominovaných, přičemž hranice mezi širšími a užšími nominacemi může být velmi úzká, neboť je založená na subjektivním pocitu odborné poroty.

Dokumentární film Barokní velmož je pokusem o vhled do myšlení, životního stylu a díla biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

Rakouský šlechtic a olomoucký biskup byl nejmocnějším mužem Moravy. Šíře jeho zájmů a schopností byla obrovská. Byl mimořádně zdatný ekonomicky, inicioval stavby, které dnes považujeme za perly Moravy, byl mecenášem umění. V Kroměříži založil mincovnu, Květnou zahradu a později také zámeckou knihovnu. Umělecké sbírky, které najdeme v zámecké obrazárně v Kroměříži, mají nevyčíslitelnou hodnotu. V jeho době probíhaly po celé Evropě čarodějnické procesy, které se nevyhnuly ani Moravě. A biskup Karel z pozice své funkce byl jejich účastníkem.

Snímek vznikl ve spolupráci s odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, Muzea umění Olomouc a Masarykovy Univerzity v Brně.

Vít Lucuk se zabývá nahráváním vyprávění lidí, jejichž životy byly nějakým způsobem poznamenány historickými událostmi a z nichž většina žije v Olomouckém kraji. Jeho nahrávky ukládá společnost Post Bellum ve své databázi s názvem Paměť národa. Na základě vyprávění pamětníků také vydal čtyři knihy. V roce 2011 vyšla kniha „Přežili svou dobu“, v roce 2015 „Zapomenutí svědkové“ a v roce 2016 „Vzpomínky zůstaly“.

První dvě díla mapují osudy lidí z okresu Šumperk, třetí z okresu Jeseník. Součástí poslední knihy jsou také vzpomínky posledních rodáků ze zaniklých osad z Rychlebských hor.

V roce 2019 vydal svou čtvrtou knihu s názvem Tíživá svědectví: Osudy lidí z Jesenicka, Šumperska, Javornicka, Zábřežska, Vidnavska, Mohelnicka a Zlatohorska 1938 – 1989. Vzpomínky 59 pamětníků ze severní Moravy z období 2. světové války, sovětské okupace a komunismu. Kniha mimo jiné obsahuje bohatý fotodokumentační materiál.

Projekt 200. výročí arcivévody a kardinála Rudolfa Jana rezonoval nejen ve městě Olomouci a Olomouckém kraji, ale i v zahraničí. Ohlasu se mu dostalo i ve sdělovacích prostředcích.

Unikátní byla pestrost připravených aktivit (pietní akty, výstavy, koncerty, tematické prohlídky, přednášky a jiné) a propojení spolupracujících institucí: arcibiskupství, olomouckých farností, měst Olomouc a Kroměříž, Olomouckého krjae, Univerzity Palackého a dalších.

Olomouc při této příležitosti navštívil v listopadu 2019 Paul Georg Habsbursko-Lotrinský, vnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karla I.

Dechový orchestr Zábřeh vznikl v roce 1997 a pravidelně pořádá velké množství koncertů a reprezentuje město Zábřeh i Olomoucký kraj na četných kulturních akcích po celé České republice i v zahraničí.

V roce 2019 orchestr uspořádal kromě vlastního plesu desítky hojně navštěvovaných adventních koncertů a dalších vystoupení v průběhu celého roku. Za velmi úspěšný lze považovat již 2. ročník akce Notování Zábřehem, jíž se zúčastnilo na 6000 návštěvníků, aby si pod širým nebem užili večer plný nejrůznějších filmových melodií.

Za největší úspěch orchestru v uplynulém roce můžeme považovat několik výjezdů do zahraničí, z nichž nejvýznamnější bezpochyby byla účast na dvou festivalech v Číně.

František Surmik, muzikant tělem i duší a nestor kulturního dění nejen v lázeňském městě Jeseník, působil jako člen i host desítek českých a jesenických hudebních těles (Orchestr G. Broma, Hradišťan, Stříbrňanka, Orchestr Čs. Televize, cimbálová muzika M. Hrbáče ad.), podílel se na organizaci a moderování mnoha kulturních akcí a festivalů u nás, na Slovensku, v Polsku nebo Německu.

Je zakladatelem Jesenické cimbálové muziky, spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu dechových hudeb, spoluorganizátorem mezinárodní Schubertovy klavírní soutěže, zakladatelem myšlenky pravidelných koncertů žáků ZUŠ Jeseník v hale Sanatoria Priessnitz a především člověkem, který pro hudbu a kulturu žije celým svým srdcem.

Jak sám říká: „Nebráním se různým činnostem souvisejícím s kulturou, a to jak ve městě, tak i v okolí. I když věk se hlásí, doma nesedím…! Je krásné potkat lidi uzdrav