Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Hořepník se sídlem v Prostějově vznikla v roce 2003. Pestrá činnost naší organizace je spojena převážně s aktivitami na bázi botaniky spojenými s ochranářskou činností.

Příroda neuznává hranice, které vytvořil člověk. Proto mámě aktivity v Olomouckém i v Jihomoravském kraji. Spolupracujeme s orgány státní ochrany přírody v obou těchto krajích. Zabýváme se praktickou ochranou přírody obnovou biotopů na přírodních lokalitách nebo udržováním již stávajících chráněných území. A to i formou pořádání víkendů pro přírodu se zapojením veřejnosti. Nejde jen o kosení či hrabání trávy a výřezy dřevin. Je to i společenská záležitost pro zúčastněné.

Odborná ochranářská činnost – pořádání odborných akcí na mapování větších floristických celků pro střediska AOPK. Například Děvín na Pálavě, Vývěry Punkvy, Oblast vrcholové části Drahanské vrchoviny vždy za účasti několika desítek botaniků v několika pracovních skupinách.

Speciální drobnější botanické granty na mapování a výzkum vybraných jednotlivých druhů vzácných a významných rostlin či biotopů. Za poslední roky asi třicet mapování.

Propagační činnost na ochranu přírody pořádání konferencí, přednášek a výstav fotografií o přírodě a její ochraně.

Vydání publikací pro veřejnost – Ohrožené rostliny střední Moravy a Květena mokřadů Drahanské vrchoviny. Odbornější publikace – Mechorosty součást naší přírody, Ostřice České republiky, Kruštíky České republiky, Mokřadní ostřice České republiky.

Botanické studijní expedice v zahraničí studijní cesty za poznáváním květeny v zahraničí. Prezentace z těchto cest formou přednášek pro veřejnost. Poslední výprava byla do Zakavkazska v r. 2019.

Nepříznivý stav našich řek a potoků a narušený vodní režim krajiny nás nenechal nečinnými, proto jsme v roce 2010 založili Koalici pro řeky. Důsledkem dlouhodobých a neuvážených zásahů říční krajina ztrácí mnoho původních funkcí – tlumit povodně, zadržovat vodu v období sucha, čistit vodu, být domovem mnoha druhů rostlin a živočichů a inspirujícím místem pro člověka.

Situaci chceme změnit, a proto navrhujeme konkrétní plány znovuoživení říční krajiny a některé z nich sami realizujeme. Přitom spolupracujeme zejména s obcemi a vlastníky pozemků. Zprostředkováváme vědecké poznatky odborné i laické veřejnosti formou konferencí a seminářů, například organizujeme celostátní konferenci „Říční krajina“. Podílíme se také na zpracování odborných studií a strategických dokumentů. Účastnili jsme se přípravy „Národního akčního plánu adaptace na klimatickou změnu“, zpracovali jsme strategii opatření na zadržování vody v krajině pro povodí Moravy a mnohé další. Zpracováváme inventarizační průzkumy a plány péče o chráněná území, poskytujeme zdarma poradenství obcím i jednotlivcům.

Pracuje jako preparátor na ornitologické stanici Muzea J. A. Komenského v Přerově a vypomáhá na záchranné stanici pro handicapované živočichy. Zároveň má na starost mykologickou poradnu pro veřejnost. Je zakládajícím členem mykologického spolku v Přerově. Je také členem České mykologické společnosti a České vědecké společnosti pro mykologii. Dále je členem Českého svazu ochránců přírody, kde pracuje jako garant pro hodnocení mykologických průzkumů v rámci ČR.

Od dětství je nadšeným pozorovatelem přírody. Zpočátku se věnoval ornitologii, později se začal více zajímat o mykologii. Dalším velkým koníčkem je vědecká ilustrace, fotografie a výroba modelů přírodnin.

Z činnosti:
Inventarizační faunistické a floristické průzkumy.
Mapování vzácných a chráněných druhů hub střední a východní Moravy.
Publikační činnost v české i zahraniční literatuře.
Transfery obojživelníků v době migrace.
Terénní exkurze, přednášky, výukové programy, výstavy hub.
Výpomoc při realizaci naučných stezek a výstav s přírodovědnou tématikou.

Vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Speleologie je jejím koníčkem i profesí už od roku 1981, ve funkci vedoucí jeskyní pracuje téměř 30 let. Zasloužila se o vyhlášení Zbrašovských jeskyní Národní přírodní památkou (2003), stála v čele rekonstrukce návštěvní trasy (2005) i přestavby provozní budovy (2001). Spolu s týmem odborníků se podílela na řešení problému napadení aragonitové výzdoby mikroskopickými houbami, přičemž nalezený úspěšný sanační postup je ve světovém měřítku bezprecedentní (1990-2018). Pod jejím vedením byl z jeskyní postupně vyklizen veškerý nepůvodní horninový materiál, vzniklý během zpřístupňovacích prací (1996-2012). V jeskyních zavedla pravidelné zásahy ochranářského managementu a podporu odborného výzkumu. Spolu s kolegy založila základní organizaci Českého svazu ochránců přírody, která v území realizuje řadu speciálních očistných zásahů. Je spoluautorkou sborníku k 100. výročí objevení Zbrašovských aragonitových jeskyní (2013), autorkou řady článků a propagačních materiálů. Spolupracuje s jeskyňáři České speleologické společnosti, speleopotápěči z Hranické propasti, odbornými institucemi, místní samosprávou i státními orgány. V Hranickém krasu se jen málokterá akce obejde bez její odborné konzultace. Dlouhá léta působila jako sbormistryně pěveckého sboru Harmonia v Hranicích, hraje na varhany, věnuje se valašskému folklóru a moderování.

Jiří Šafránek se od mládí věnuje poznávání a ochraně přírody. Od roku 1987 byl členem Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Později se stal předsedou 1. ZO ČSOP Přerov.

V roce 1991 se zasloužil o obnovení Moravského ornitologického spolku v Přerově a poté jej vedl 13 let jako prezident MOS. Nyní je místopředsedou MOS a věnuje se především propagaci a popularizaci ochrany přírody, ornitologie a pozorování ptactva.

Pořádá a vede ornitologické exkurze pro veřejnost. A každoročně publikuje desítky článků v regionálních i v celostátních médiích a na internetu. Popularizuje přírodní zajímavosti i v rozhlase a v televizích.

Prosazuje zájmy ochrany přírody i v komunální politice. Několik volebních období působil v Komisi pro životního prostředí Olomouckého kraje a byl také předsedou Komise pro životní prostředí statutárního města Přerova.

Je členem i spolku Predmostenzis, kde se věnuje vytváření hnízdních příležitostí pro ptactvo ve starých sadech. Ve svém zbývajícím volném čase se věnuje zahrádkaření a partizánskému zahradničení (guerrilla gardening).

Prostřednictvím Moravského ornitologického spolku se zapojuje do správních řízení v rámci Olomouckého i Zlínského kraje. Hájí v nich nejen zájmy živočichů a rostlin, ale i právo lidí na zdravé a rozmanité životní prostředí.

Vzít do ruky motyku, rozhrnout těžkou hlínu, uložit sazenici a dát život novému lesu… Přesně takto si stovky dobrovolníků již v květnu loňského roku na vlastní kůži vyzkoušely, jak vypadá výsadba mladých stromků. Událost „Pojďme zalesnit Jeseníky“ odstartovala sérii navazujících akcí pro širokou veřejnost, kterou pořádala společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s cílem představení významu lesa, práce lesníků a především vytvoření pozitivního vztahu k lesu. Celkem tak v roce 2019 díky dobrovolníkům mohlo své kořeny zapustit do země více než deset tisíc sazenic, které pomohli zasadit jednotlivci, zájmové skupiny i rodiny s dětmi. V rámci společné výsadby se lidé mimo jiné seznámili i s druhovou skladbou budoucích lesů, které jsou nyní zakládány podle klimatického a půdního charakteru lokality s cílem maximální podpory přirozené biodiverzity.

Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. pečují o lesy s rozlohou 42 tisíc hektarů a jen v roce 2019 vysadily více než 5 milionů sazenic.

MOS každoročně pořádá řadu exkurzí, které se těší oblibě široké veřejnosti. V roce 2019 se uskutečnilo celkem 26 exkurzí, z toho 10 procházek k Vítání ptačího zpěvu a tři Festivaly ptactva. Procházky do přírody jsou spojené s odborným výkladem o ptácích, lidé se naučí poznávat běžné druhy po hlase nebo si užijí jejich pozorování v přirozeném prostředí. Zvláště oblíbenou aktivitou je pak ukázka odchytu a kroužkování ptáků, kdy si mohou účastníci nejen prohlédnout ptáky z blízka, ale dozví se i o této tradiční metodě výzkumu i o migraci samotné a s ní spojenými problémy, jako například lidskými překážkami (nárazy do skel, elektrické vedení apod.). Během procházek se však řeč často stočí i na další druhy živočichů, rostliny, ale i aktuální problematiku ochrany životního prostředí. Účastníci napříč generacemi tak mají jedinečnou příležitost poznat krásu, pestrost i bolístky naší přírody přímo v terénu. Věříme, že mnozí z návštěvníků si odnášejí nejen nezapomenutelné zážitky, ale i kladný vztah k ptákům a celé přírodě, který, nejdůležitěji pak u mladších generací, pozitivně ovlivní jejich smýšlení o ochraně přírody

Hnutí DUHA Olomouc vzniklo v roce 1992 a je jednou z osmi poboček celostátní ekologické organizace Hnutí DUHA. Kromě zájmu o životní prostředí na Olomoucku je hlavní aktivitou ochrana a monitoring velkých šelem, který má v současnosti celostátní působnost.

Téma návratu velkých šelem je stále aktuálnější s tím, jak vlci postupně rekolonizují naši krajinu. Vlčí hlídky – dobrovolnický monitoring velkých šelem –, byly jednou z prvních aktivit „citizen science“ (občanské vědy) v Česku. První dobrovolníci vyrazili do beskydských lesů před více než 20 lety.

Přestože údaje Vlčích hlídek pravidelně využívá řada vědeckých studií včetně těch publikovaných v nejprestižnějších světových časopisech, záběr aktivit programu Šelmy je širší než jen sběr dat. Hlavní výhodou je přímé zapojování veřejnosti do monitoringu, objasňování souvislostí přímo v terénu a následná osvětově-vzdělávací práce, založená na osobních zkušenostech a poznatcích mimo jiné z fotopastí. Objektivní informování je nutné pro zvýšení tolerance lidí k vlkům všude, kde se šelmy po staletích vracejí. Pracovníci a dobrovolníci Hnutí DUHA Olomouc proto pořádají informační stánky pro veřejnost, publikují výstupy z monitoringu na webu, v médiích nebo se účastní seminářů a besed.

Práce na ochraně šelem zahrnuje i náročné vyjednávání při ochraně migračních koridorů a klíčových biotopů šelem, řešení případů pytláctví nebo pomoc chovatelům, jejichž stáda šelmy ohrožují. Díky mnohaletému působení v Beskydech tak Hnutí DUHA Olomouc může předávat zkušenosti i do dalších krajů, kam se šelmy postupně vracejí, včetně Olomouckého.

Tovačovská těžební jezera jsou nejen zdrojem písku a štěrku pro stavební účely v širokém okolí, ale jsou taktéž významnou ornitologickou lokalitou, místem pro rozmnožování obojživelníků či pro rozšiřování, a tím i záchranu, kriticky ohrožené přesličky různobarvé.

Opatření na ochranu a podporu chráněných druhů rostlin a živočichů formou managementových opatření průběžně konzultujeme a poté realizujeme jak s Českou společností ornitologickou, tak se Správou CHKO Litovelské Pomoraví, Českým svazem včelařů a dalšími ekology, botaniky či zoology.

V roce 2019 jsme realizovali posečení hustého rákosového porostu v litorálním pásmu o ploše 0,5 ha na břehové hraně jezera Skašov v místech tůní, vytvořených v roce 2016, a zároveň v místech, kde byl v roce 2017 proveden transfer (zdrojová populace pochází ze štěrkopískovny Mohelnice) celkem 120 ks drnů kriticky ohrožené přesličky různobarvé, která se v současnosti nachází pouze ve 14 lokalitách v České republice.

Dále byla provedena generální oprava všech ostrůvků pro hnízdění rybáků a racků na Troubeckém jezeře. Rekonstrukce se týkala výroby a opravy dřevěného ohrázování a lišt včetně výměny plastových roštů, oplechování, vyčištění a vyzdvižení na dubové trámky tak, aby nedocházelo k zaplavování vajec studenou vodou z jezera. Hnízdění lze sledovat přímým přenosem skrz kameru nainstalovanou přímo na ostrůvku napájenou solárním panelem, odkaz lze najít na webovém portále: youtube.

V minulém roce byla rovněž nainstalována úlová váha na jeden z našich včelínů, o které se starají děti ze základní školy v Tovačově pod odborným dohledem zástupce ze strany Českého svazu včelařů v rámci včelařského kroužku, který dlouhodobě podporujeme a finančně zaštiťujeme. Aktuální informace z úlu lze nalézt na web. portále: sterkopiskovna.

V rámci spolku TYTO, z. s. se od roku 2001 věnujeme ochraně přírody a krajiny. Naše aktivity spočívají zejména v monitoringu, ochraně a výzkumu živočišných a rostlinných druhů, pro které zajišťujeme ochranu biotopů, podílíme se i na managementu chráněných území. Pro zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin realizujeme záchranné programy a zpracováváme biologická hodnocení. V rámci našich aktivit klademe důraz na biologickou ochranu lesních a zemědělských kultur pomocí přirozených predačních vztahů a mechanismů. Aktivně se věnujeme publikační činnosti. Vydali jsme dvě rozsáhlé monografie o silně ohrožených sově pálené a motáku lužním. Vydali jsme i řadu propagačních materiálů k chráněným druhům, např. obrázkové pexeso Naše sovy. Věnujeme se environmentální výchově a osvětě (blíže na www.tyto.cz). Dlouhodobě ustupující druhy se v současnosti vyskytují v zemědělské krajině. Proto jsme zaměřili naši pozornost na silně ohrožené sovu pálenou a sýčka obecného. Pro sovu pálenou jsme v ČR instalovali a každoročně kontrolujeme 2500 hnízdních budek, umístěných zejména na zemědělských farmách, kde se tato sova přirozeně vyskytuje a hnízdí. V rámci projektu podpořeného Ministerstvem životního prostředí a Olomouckým krajem jsme realizovali management lokalit a monitoring sovy pálené a sýčka obecného. V roce 2019 jsme v Olomouckém kraji prokázali hnízdění 23 páru sovy pálené v hnízdních budkách, které vyvedly do přírody z prvního, druhého a výjimečně u dvou párů i třetího hnízdění celkem 181 mláďat. Na vysoké počty vyváděných mláďat měla pozitivní vliv gradace hraboše polního, který tvoří nejvýznamnější složku potravy této sovy. Sýček obecný jako hnízdící druh z Olomouckého kraje bohužel vymizel. Každoročně se věnujeme ochraně a hnízdní podpoře lesních druhů sov. Pro silně ohroženého sýce rousného (horský druh sovy) a puštíka obecného jsme instalovali 1 840 hnízdních budek, které kontrolujeme a z nichž každým rokem sovy vyvádějí 300–500 mláďat. Současně se věnujeme monitoringu a ochraně racka chechtavého a racka černohlavého v přírodní památce Chomoutovské jezero a na Krčmaňském jezeře. Oba druhy racků v celé ČR dlouhodobě snižují svoji početnost a řada hnízdních kolonií u nás zanikla. V Olomouckém kraji zanikla kolonie na Chomoutovském jezeře, s nejpočetnější populací v ČR. Na základě monitoringu predátorů pomocí fotopastí jsme zjistili, že příčinou vymizení racků je silný predační tlak přímo v hnízdní kolonii. Na ostrově jezera jsme zaznamenali rodinu lišky obecné s mláďaty a více jedinců mývala severního. Fatální byla skutečnost, že v roce 2016 hnízdní kolonie racků v odhadovaném počtu 1 500 hnízdících párů nevyvedla žádné mládě! V dalším roce racci na hnízdiště přilétli, ale již nezahnízdili. V současnosti prosperující populace racků se nachází na ostrůvcích Krčmaňského jezera, na kterých se savčí predátoři, na základě monitoringu fotopastmi, nevyskytují.